Hlavní obsah

V Pidivadle má velké herecké sólo Jaromíra Mílová

Právo, Jiří P. Kříž

Vedle inscenací studentů Vyšší odborné školy herecké – za některé, například za Ostrovského Schovanku, by se nemuselo stydět žádné pražské divadlo – objeví se někdy v Pidivadle i známí herci. Nejnověji ve Vyučování Dony Margaridy Roberta Athaydeho Jaromíra Mílová.

Foto: Jiří P. Kříž, Právo

Paní učitelku Margaridu hraje Jaromíra Mílová.

Článek

Studenti VOŠH v Brazilcově monodramatu sólistce jen přihrávají: v němých rolích Chlapce (Jan Komberec) a Technika (Daniel Sommer nebo Karel Pokorný). Chvályhodná je účast moc dobrých režisérů. Schovanku nastudoval Lev Erenburg(!), Vyučování přivedl na jeviště Karel Kříž.

Kontinentální podobnosti

Dona Margarida měla v Brazílii pohnutý osud. Monolog učitelky před svěřenými žáky-páťáky je výmluvnou sondou do vnucování mocenské vůle překračující často hranici zvůle. Vypovídá o manipulaci, o represích proti ujařmeným lidem. Po úspěšném uvedení v Rio de Janeiru byla v Brazílii zakázaná.

To ovšem přispělo k jejímu věhlasu. Rozletěla se do třiceti zemí světa a proslavila ji před rokem zesnulá Annie Girardotová, která ji s malými přestávkami hrála patnáct let. Představila Vyučování Dony Margaridy i na festivalu Divadlo evropských regionů v Hradci Kálové, a také v Praze. Girardotové nakonec Athayde hru věnoval.

Typově má Vyučování blízko k Biletářce Arnošta Goldflama. Tytéž praktiky jako Margarida na žáky uplatňuje uvaděčka v kině na diváky. Obě hry patří také podobné době. Vyučování napsal Athayde v roce 1973, Goldflam Biletářku o deset let později.

Řekl bych, že dnes jsou obě vročení překážkou scénické realizace. Brazílie 70. a Československo 80. let měly podobné represívní, bigotní režimy. Dnešní snahy o manipulace se oděly do pláštíků neviditelnosti; slovních proklamací demokracie, práva, svobody, suverenity. Jsou rafinovanější, o to však nebezpečnější.

Slovo o vlastenectví

Jaromíra Mílová přesně vystihuje autorovu a režisérovu přímočarost. Za počáteční laskavě vlídnou tváří se ukrývá bestie, která se bezostyšně, postupně až v jakési narcisistní dekadentnosti vyžívá na omezování svobody a deptání svěřeného společenského vzorku, kterým neomaleně pohrdá, ba štítí se ho.

Mezi monodramaty zůstává Vyučování Dony Margaridy výmluvným obrazem mocenské pokřivenosti. Nechtějme po školním divadle, aby hned přicházelo s „hilsneriádami“, jak je do vlastních notových osnov vpisují, přesněji účelově označují a falešně k uvěření vnucuji dnešní jurodiví vlastenci z okolí Pražského hradu.

Pidivadlo VOŠH Praha - Roberto Athayde: Vyučování Dony Margaridy. Překlad a úprava Valeria Spochorovská a Karel Vondrášek. Režie Karel Kříž, výprava Kristina Matre Křížová, hudba Vladimír Franz, pohybová spolupráce Ludmila Bílková, akrobacie Petr Pachl, video koncept Jan Brichcin. Premiéra 23. ledna 2012.

Celkové hodnocení: 60%

Reklama

Výběr článků

Načítám