Kruté bitvy mu jsou v novém románu vydaném s podtitulem První dáma českého království ve vzpomínkách komtesy Beatrix jen kulisou.

Jeho zajímají lidé, a proto se vypravil do rodiny nejvyššího kancléře Českého království Zdeňka Vojtěcha Popela z Lobkovic a jeho ženy Polyxeny. Katolíci tělem a duší totiž v jeho románu přijali za svou evangeličku Magdalenu, dceru velitele poražených stavovských vojsk Jindřicha Matyáše Thurna.

Na přímluvu její matky, své přítelkyně, ji Polyxena přejmenovala na Beatrix a věnovala jí „identitu“ Evy Eusebie z Lobkovic. V době poprav na Staroměstském náměstí to byla věc zcela nezbytná.

Je to román o věrnosti sobě, přesněji evangelickému vyznání, které mohlo zvlášť po Ferdinandově Obnoveném zřízení zemském, nařizujícím pouze katolické vyznání, vést pouze do exilu. Tam se nakonec Magdalena-Beatrix stejně ocitne.

Paradoxně může v roce 1631, kdy spolu se saským vojskem přišli na okamžik do Prahy i vyhnaní emigranti, pomoci „tetičce Polyxeně“.

Přibský nezastírá, že mu jde o současný román, o lidi věrné svým zásadám, které však v „novém režimu“ nevedou k prosperitě. K ní se je třeba vydat jinými cestami. Jeho aktualizace nejsou nijak násilné, spíš se ukazuje, nakolik se života běh mění či nemění.

Celkové hodnocení: 85%