Autor se vrátil do doby druhé světové války, a to přímo do epicentra. Snažil se o maximální věrohodnost. Oba jeho rodiče jsou původem Němci, a přestože zažili válku jen jako malé děti, představovali pro něj zásadní zdroj inspirace. Další informace navíc získával z fondů Židovského muzea v Sydney a v Mnichově, Australského válečného památníku a z mnichovského městského archívu.

Téma války se v literatuře často opakuje. Zusakova kniha se liší především výběrem vypravěče. Příběhem o ztrátách a bolesti provází nejpovolanější osoba – Smrt. Od lidských osudů si udržuje dostatečný odstup, aby dokázala pouze nezaujatě konstatovat pravdu či popsat vývoj situace. Stojí nad nimi, přesto nevyznívá negativně. Čtenář časem zjistí, že má v podstatě velmi citlivé srdce a chování lidí ji děsí. Pochopí, že sadistická není smrt, ale lidstvo samo.

Únik od nočních děsů

Za největší klad Zusakova díla lze považovat autentičnost. Hlavní hrdinka, Liesel Memingerová, žije u pěstounské rodiny ve městě Molching poblíž Mnichova. Ze spaní se budí kvůli nočním můrám, takže se raději prokousává slovy. Touha spřátelit se s těmito slovy a ovládat je vede Liesel ke krádežím několika obecně nepodstatných knih. Její osud se před čtenářem otevírá minutu po minutě a člověk po člověku, takže rychle získá přehled a zabydlí se v ději.

Autor představí všechny protagonisty několika odstavci a zdůrazní charakteristické rysy. Skrze generalizaci konkrétních postojů dává nahlédnout lidské vlastnosti a myšlenky. Ukazuje, jakých se lidé běžně dopouštějí chyb a co tyto chvilky poblouznění způsobují. Zároveň připouští, že uprostřed zla může být chybou i slušné chování či snaha pomoci druhému.

Dokonale se ztotožňuje s Liesel, do níž vlastně současně promítá i samotného čtenáře – hned na začátku mu řekne, že je malá dívka v Německu. Sdělí mu, jak se cítí nebo jak vnímá jednotlivé situace, a nabídne pečlivě propracované řešení. Odhalí tak pokaždé část rozuzlení příběhu, neboť se, jak sám tvrdí, nesnaží před čtenáři nic skrývat, aby mohli při čtení relaxovat a nehnali se na konec v očekávání grandiózního odhalení. Každým dalším zmíněným detailem se tedy posouváme blíž k předem avizované smrti.

Zusak píše o nejhrůznějších faktech novodobé historie, avšak jeho román nepůsobí skličujícím dojmem. Tematiku zpracovává zcela svébytným a novým způsobem, který stojí za přečtení.