Hlavní obsah

Senátní kulturní výbor opět nepodpořil zrušení koncesionářských poplatků

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Senátní kulturní výbor ve středu 2. prosince ani při opakovaném projednávání nepodpořil senátorský návrh na zrušení koncesionářských poplatků, jak to prosazuje ODS. Občanským demokratům chyběl jediný hlas. Návrh mají na programu ještě další výbory, Senát má o něm rozhodnout příští týden.

Článek

"Dopadlo to stejně jako posledně. Zdá se, že členové výboru na to mají pevný a konstantní názor. Opět jsme se na žádném usnesení neshodli," řekl autor návrhu Richard Svoboda.

Návrh v aktuální podobě, kterou zatím podpořila pouze senátní mediální komise, má České televizi (ČT) a Českému rozhlasu (ČRo) nahradit od roku 2012 příjem ze zrušených poplatků odpovídajícím příspěvkem ze státního rozpočtu v celkové výši 7,8 miliardy korun. Hospodaření obou médií by pak mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.

Média se bojí o nezávislost

Obě veřejnoprávní média ale změnu odmítla, obávají se ohrožení své nezávislosti v případě financování státem. Tím argumentují také hlavně levicoví zákonodárci. Podle obhájců návrhu takové ohrožení nenastane, protože ČT a ČRo budou mít příjem zajištěn zákonem, stejně jako tomu je u poplatků. Výše poplatků je nyní u rozhlasu 45 korun a u televize 135 korun měsíčně.

Předloha podle kritiků změny neřeší, jak se do rozpočtu suma na financování televize a rozhlasu dostane. Podle tvůrců normy to bude na ministerstvu financí. Zastánci předlohy argumentují také tím, že návrh ročně ušetří každé domácnosti 2160 korun.

ČT by pak ušetřila podle tvůrců normy na výběru poplatků zhruba 250 miliónů korun ročně, ČRo pak 180 miliónů korun. Obě média ovšem uvádějí nižší náklady na výběr poplatků - ČT 120 miliónů korun a ČRo 130 miliónů korun za rok.

Pokud by Senát změnu schválil, novela by se ocitla teprve na startu standardního legislativního procesu, putovala by do sněmovny. Horní komora totiž může zákony navrhovat jen jako celek, podobně jako vláda nebo krajské zastupitelstvo.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám