Pivoda se v roce 2008 obrátil na Obvodní soud pro Prahu 7 se žalobou o zásah do osobnostních práv kvůli odebrané DNA. Původně se domáhal sta tisíc korun a vymazání a zničení vzorku z databáze.

Obvodní soud pro Prahu 7 stotisícovou žádost o odškodné zamítl. Ve věci vymazání vzorku ale dospěl k názoru, že není v jeho pravomoci o něm rozhodnout a případ postoupil Městskému soudu v Praze. Ten pak rozhodl, že ministerstvo vnitra má vymazat z Národní databáze DNA Pivodův vzorek. Proti tomu se ale vnitro odvolalo.

„Bylo rozhodnuto věcně nepříslušným soudem. Věc se měla vrátit na Obvodní soud pro Prahu 7,” uvedla předsedkyně odvolacího senátu Milena Opatrná. Proto celý případ vrátila na začátek.

Výmaz až za pět let

Pivoda žaloval stát kvůli odebrání vzorku DNA ve vězení, kam se dostal za krácení daně. Policie v roce 2007 vzala vzorky všem vězňům, tehdy to bylo na sedmnáct tisíc lidí. Pivodova DNA by měla být v databázi až do roku 2021, což se mu ale nelíbí.

Pivodův advokát Jan Vobořil u soudu při minulém jednání připomněl, že vzorek je nositelem informace o etnicitě člověka, což podle něj odporuje zákonu o policii, protože rasový původ člověka je použitelný pouze pro vyšetřování konkrétního trestného činu.

Vobořil také podotkl, že Pivoda sice v devadesátých letech spáchal hospodářský trestný čin, svůj trest ale vykonal a od té doby žije řádným životem, není proto pro uchovávání jeho vzorku DNA důvod.

„Odběr vzorků a vedení Národní databáze je v souladu se zákonnou úpravou,“ stálo si za svým ministerstvo. Právní zástupkyně ministerstva Zuzana Rejmanová také zmínila rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ve sporu ministerstva vnitra a Úřadu na ochranu osobních údajů, podle kterého je policie povinna vést evidenci uchovávané DNA.

Pivoda s odběrem a uchováním svého vzorku nesouhlasí i proto, že byl odsouzen za hospodářskou trestnou činnost, nikoliv násilnou. Podle Rejmanové ale charakter trestné činnosti nerozhoduje.

Na dvě stě tisíc vzorků v databázi

Pivoda tvrdí, že jednání policie nemá oporu v zákoně, městský soud mu dal před dvěma lety za pravdu. Odebírání vzorků DNA je upraveno pouze pokynem policejního prezidenta, a to ještě utajeným. Lidé tak nemají šanci zjistit, kdy má policie na odběr právo, a co se s odebraným vzorkem děje dál.

Muže se zastal jak tehdejší ombudsman Otakar Motejl, tak i Městský soud v Praze, na který se posléze obrátil. Proti rozsudku se ale ministerstvo vnitra odvolalo.

Národní databáze DNA vznikla v roce 2002. Policisté odebírají vězňům DNA proto, že jim to může pomoci objasnit některé nevyřešené případy a zlepšit podmínky k vyšetřování budoucích trestných činů.

Jsou to vzorky odebrané nejen odsouzeným pachatelům, ale také obviněným. Nelikvidují se přitom žádné, všechny vzorky zůstávají v databázi. V současnosti v ní je na dvě stě tisíc vzorků, zákon pro nakládání se vzorky a jejich ukládání v Národní databázi již léta chybí.