Jeden příklad za všechny – Jana M. a Iveta K. přijaly na účty své plzeňské realitky Styl od klientů kupujících nemovitost přes dvacet miliónů korun do úschovy, do doby, než změnu vlastníka zapíše katastr.

Jenže ke zhruba šedesáti prodávajícím se tyto peníze od kupujících již nikdy nedostaly. Na realitku sice v lednu nastoupila kriminálka, psalo se o tom v novinách, vysílala to televize, ale výsledek je i po půlroce nulový.

Okradení ani část peněz zpět nedostali a podnikatelky běhají na svobodě. Jediný výsledek zatím je, že soud zamítl insolvenční řízení nad realitkou.

„Je ohromující, že jednatelky zatím nejsou ani trestně stíhané, když jde o dvacet miliónů. To je více než u Ratha. Šetření začalo loni, je červenec a nic se neděje,“ diví se advokát František Koranda.

Ten bojuje za okradené. Trestní oznámení na jednatelky podal už loni v listopadu.

Není to nic jiného než krádež. Nechápu, co na tom policie pořád šetří

Jedna z poškozených si chtěla za 2,5 miliónu z prodeje domu koupit byt. Dnes žije na ubytovně. Podnikatelky si s jejími penězi zamázly své záležitosti. Žena se nedávno šla na policii zeptat, v jakém stavu šetření je. Odcházela šokovaná.

„Potkala na chodbě policie jednu z jednatelek, nikoliv ovšem s pouty na rukou, ale v družném rozhovoru s vyšetřovatelem. Neříkám, že je to ovlivňování, ale jak to na lidi, kteří přišli o tolik peněz, asi působí?“ ptá se Koranda.

Důvěra v náš stát je u okradených lidí o to více otřesena, když následně dostávají nekompromisní výzvy od berňáku, aby zaplatili daň z převodu nemovitosti. Jde o desítky tisíc korun – čtyři procenta z kupní ceny – a finanční úřad nezajímá, že tito občané peníze nedostali.

„Není to nic jiného než krádež. Nechápu, co na tom policie pořád šetří,“ dodal Koranda. Dvakrát si stěžoval u Krajského státního zastupitelství a byl uklidněn, že vše jde tak, jak má.

„Vyprávějte to poškozeným. Měsíce bez jakéhokoliv vývoje u tak očividné věci, to je zarážející už i na naše poměry. Přitom když jednatel jiné ostravské realitky defraudoval 2,5 miliónu korun, tak ihned byl vzat do vazby a je trestně stíhán. V tomto případě jde o dvě desítky miliónů – a půl roku se neděje vůbec nic,“ krutí hlavou Koranda.

Okradeného obvinili z výtržnictví

Jedno obvinění už podle něho ale přece jen policie vznesla. Na okradeného muže, který, když zjistil, že mu jednatelky peníze sebraly, vletěl do jejich kanceláře. „Má na krku výtržnictví. Jednatelky na něho hned zavolaly policii a ta v tomto směru konala ihned,“ popsal Koranda.

Jednatelky realitky jsou v klidu, ale pot na čele se už perlí i dalším šesti desítkám lidí – kupujícím, kteří za domy a byty zaplatili. Je totiž možné, že se tíže poškození přenese na ně, tedy že budou muset domy a byty de facto vracet, byť peníze poslali.

Účastníci smluv sedí na sudu se střelným prachem, když si myslí, že zaplatí-li realitce kupní cenu, mají koupi bytu či domu jistou

Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, který posuzoval jiný podobný případ, totiž zprostředkovatel, tedy realitní kancelář, není plnohodnotnou stranou kupní smlouvy.

„Ve svém důsledku to znamená, že kupní cena nebyla řádně zaplacena. V kupní smlouvě by muselo být výslovně napsáno, že je vedena se třemi řádnými účastníky,“ zdůraznil Koranda.

Téměř nikdo si tedy nemůže být jist, že peníze z úschovy v realitce nezmizí jako pára nad hrncem. „Stejný způsob formulací smluv totiž používají téměř všechny realitky. Účastníci těchto smluv sedí na sudu se střelným prachem, když si myslí, že zaplatí-li realitce kupní cenu, mají koupi bytu či domu jistou,“ napsal Právu Koranda.

Toto ale není jediný případ výsměchu právnímu státu. Právo již opakovaně informovalo o stavebním podnikateli z Kutné Hory, jenž vybírá zálohy desítky tisíc korun na rekonstrukci bytu, práci rozdělá a pak je ticho po pěšině.

Policie sice má na něho založený spis, ale přehazuje si ho mezi sebou jako horký brambor, přestože poškozených jsou za měsíce jeho podvodů desítky. I exekutor dal od něho ruce pryč.

Většina peněz je fuč, vrátí se jen promile

Fakt, že podvodníci mají v Česku ráj, potvrzuje i policejní statistika. V roce 2010 se ve všech typech podvodů „ztratilo“ přes 5,4 miliardy korun. Za pouhé dva roky nato si už podvodníci v policejně hlášených případech polepšili o další čtyři miliardy korun navíc.

Za rok 2012 totiž policie eviduje škody u všech typů podvodů a zpronevěr za více než devět miliard korun, přičemž v tom nejsou zahrnuty činy kvalifikované vyloženě jako krádeže. Zajistit zpět se podařilo pouze jedno promile, tedy zhruba devět a půl miliónu korun.

„Tohle že je ten právní stát, byť teď policie zatýká ve vyšších patrech? Co se ale změní pro obyčejné lidi?“ slyším teď často po českých hospodách.