Toho se zastával od okamžiku, kdy jej policie obvinila ze závažné hospodářské trestné činnosti. Krajský soud v Plzni v pátek rozhodl, že Šoulej zákon neporušil, a obžaloby ho zprostil. Řeřicha, který byl kvůli Šoulejovi na několik měsíců postaven mimo službu a čelil kárné žalobě, vnímá soudní rozhodnutí jako zadostiučinění.

„Mé provinění spočívalo v tom, že jsem od začátku tvrdil, že jednání magistra Šouleje není trestným činem. Byl to můj soukromý názor, nikomu jsem ho nevnucoval až vůbec ne, že bych v tomto duchu někoho ovlivňoval. To, že jsem se v soukromém telefonátu v této souvislosti hanlivě vyjadřoval o orgánech činných v trestním řízení, tak to bylo jen proto, že jsem nesouhlasil s jejich postupem,“ řekl Právu Řeřicha, kterého se Šoulejem pojí přátelství od doby, kdy spolupracovali na odhalování trestné činnosti policistů.

Svého slibu byl připraven dostát. „Šéfové jsem na rovinu řekl ji, že pokud bude Šoulej odsouzen už v první instanci, tak je to pro mne signál, že tam něco bylo a já okamžitě rezignuji na post státního zástupce,“ uvedl dále Řeřicha. Před rozsudkem se nijak nervózní necítil. „Z právního hlediska jsem si byl jistý, že to jinak než zproštěním obžaloby dopadnout nemůže,“ uvedl Řeřicha.

Ruska je obvinila z podvodu

Šoulej usedl na lavici obžalovaných se svým společníkem v realitní kanceláři Karlem Jandou a kazašským podnikatelem Amanžolem Naratauovem. Podle státní zástupkyně měli na ruské podnikatelce podvodně vylákat několikamiliónové rezervační poplatky za prodej nemovitosti s úmyslem už jí peníze nevrátit. Jenže soud jasně řekl, že nic takového z důkazů nevyplynulo.

V souvislosti s touto kauzou podala na Řeřichu kárnou žalobu Krajská státní zástupkyně Marie Poláková a žádala pro něho trest nejvyšší, a to zbavení funkce žalobce. Podle ní Řeřicha činil aktivní kroky ve prospěch Šouleje jako například to, že mu sháněl advokáta a radil mu, jak má vypovídat.

Měl také pošpinit státní zastupitelství tím, že do telefonu tituloval své kolegy nevybíravými výrazy. Jako důkaz se Poláková opírala o odposlechy právě ze Šoulejovy kauzy. Kárný senát ale Řeřichu žaloby zprostil s tím, že odposlechy z jiné trestní věci nelze použít jako důkaz v tomto pracovně právním vztahu.

Řeřicha pak následně přešel do protiútoku, na Polákovou podal stížnost, na základě které sama skončila před kárným senátem. Ten ji uznal vinnou s tím, že odposlechy jako důkaz proti Řeřichovi použila nezákonně.