Článek
Dvořák mezi stánky s trdelníky nostalgicky vzpomíná na plesy v Lucerně, odkud se ve dvě ráno vracel a hlad zaháněl pražskou klobásou na Václavském náměstí. Jde přitom o dost kontroverzní vzpomínku.
Poslední stánek nejen s pražskou klobásou byl po vleklých sporech, kdy provozovatelé dlužili městu desítky milionů korun a léta stánky provozovali načerno, odstraněn až v roce 2020. Dvořák nyní tvrdí, že chce jejich návrat, protože pražská klobása je symbolem „staré dobré Prahy“.
Pamětníci „bémovské éry“ však varují, že pod rouškou sentimentu se do centra Prahy může vrátit spíše divoký byznys, neprůhledné zakázky a klientelismus nultých let. Dvořák v devadesátých letech a na začátku nového tisíciletí vykonával funkci pražského radního, mezi lety 2009 a 2010 byl starostou Prahy 1.
Klobásová zástěrka
Informace zdrojů Novinek přímo z pražské ODS ale naznačují, že „klobásový populismus“ je pouze marketingovou zástěrkou. Dvořák ze své mocenské základny v obvodní Hospodářské komoře podrobuje současné vedení radnice kritice. Paradoxem je, že tluče do vlastních řad – ODS je totiž nejsilnějším klubem tamní vládní koalice.
Terčem jeho útoků se stal i místostarosta Tomáš Heres, kterému Dvořák vyčítá špatný výkon, ačkoliv Heres prokazatelně zvýšil příjmy městské části o 300 milionů korun. Podle zdrojů z ODS se Dvořák po nedávném neúspěchu ve volbách vedení celostátní Hospodářské komory, kde pozici šéfa obhájil Zdeněk Zajíček, snaží za každou cenu získat vliv jinde.
Jeho agresivní rétorika ale vyvolává ve straně vrásky. Panují totiž obavy, že jeho styl politiky strhne ke dnu celou pražskou ODS.
Dvořákova éra nikdy nebyla o sentimentu, ale o tvrdém byznysu s městským majetkem a lukrativními prostory. Dvořákovo jméno je spojováno s jeho „dvorním kamarádem“ Michalem Valentou, bývalým místostarostou a správcem majetku Prahy 1.
S lidmi kolem Valenty se pojí taky případy podezřele levných nájmů v centru města – například u Masarykova nádraží, kde třísetmetrová provozovna prodejny ovoce a zeleniny získala nájem za pouhých 69 korun za metr čtvereční.
Blokování projektů
Dvořák byl v minulosti obviňován rovněž z toho, že radnice pod jeho vlivem účelově blokovala velké developerské projekty - jako byla miliardová rekonstrukce okolí bývalého hotelu InterContinental a dostavba náměstí Miloše Formana nedaleko proslulé Pařížské ulice.
Obstrukce Prahy 1 měly utichnout až poté, co padly konkrétní milionové nabídky za „klid na práci“. V tomto případě však narazil Dvořák na vlivnější hráče, jako je současný premiér Andrej Babiš či šéf ČEZ Daniel Beneš, kteří měli v lokalitě své zájmy. Podobné stíny pochybností o tom, „kdo, kolik a komu“, se vlekly i kolem smluv na Žofíně či restauračních zahrádek na Staroměstském náměstí.
Veřejnost si Dvořáka poprvé výrazněji zapamatovala na přelomu milénia v souvislosti s pokusem o skrytý nákup luxusního obecního bytu v Pařížské ulici přes fiktivní čtyřmilionovou půjčku tehdejší nájemkyni. Tak by se aktéři vyhnuli placení daní a Dvořák se dostal k lukrativní nemovitosti. Policie dospěla k závěru, že se radní ani nikdo jiný v případu podivné koupě bytu nedopustil trestného činu, a případ odložila.
Bytová kauza
Dvořákovo jméno figuruje i v jedné z velkých bytových kauz na Praze 1. Policie v ní podala obžalobu na více než tři desítky politiků a úředníků kvůli nevýhodným prodejům obecních bytů v centru Prahy v letech 2010 až 2018, které se schvalovaly hluboko pod tržní cenou. Tím městské části vznikla škoda v řádech desítek milionů korun. Mezi obžalovanými mimo jiné skončil právě i Filip Dvořák.
Sám Dvořák ve svých oficiálních vyjádřeních jakákoliv pochybení z minulosti dlouhodobě odmítá. Upozorňuje, že nebyl z žádného trestného činu pravomocně odsouzen a medializované kauzy označuje za politicky motivované útoky ze strany svých tehdejších i současných oponentů.
Zda se Dvořák dostane do čele radnice Prahy 1, se rozhodne v komunálních volbách letos na podzim.
