KOMENTÁŘ: Předpověď počasí - Václav Klaus ml.

Aspoň doufám, že prší, protože píšu tento text v pátek večer a za oknem je +35. Ale věřím třídenní předpovědi.

Země zažila jedna z nejdelších veder a such (začátkem osmdesátých let bývaly podobné situace, v roce 1947 také a jistě i další) v historii. A proto bych tento komentář rád věnoval předpovídání počasí.

25. července 2015 Novinky.cz v článku o srpnovém počasí napsaly: „Z hlediska srážek se předpokládá, že konec července a první tři týdny srpna by měly být normální.“

Ve skutečnosti za uplynulé tři týdny skoro nespadla kapka, v řekách se začaly objevovat historické „hladové kameny“, potoky skoro vyschly, myši a další zvířectvo umíraly na polích žízní.

Předpověď také uvedla, že „v týdnu od 10. do 16. srpna by se maximální denní teploty měly pohybovat mezi 21 až 27 stupni Celsia“. Nebylo však +24, ale +38, tedy omyl zhruba o 14 stupňů Celsia, což není málo. Představte si třeba, že v zimě nemáte doma 20 stupňů, ale 6.

Novinky za to nemůžou, určitě jen citovaly měsíční předpověď meteorologů.

Ze zkoušky z meteorologie a klimatologie na přírodovědecké fakultě jsem už skoro všechno zapomněl, ale tolik si pamatuji, že za tyto velké nepřesnosti nemohou ani meteorologové.

Měsíční předpověď počasí připomíná totiž něco jako horoskop. Tedy smíchá se reálná předpověď počasí na nejbližší týden spolu s lidovými pranostikami, zkušenostmi a pravidelným chodem počasí (nejteplejší den v roce je tuším 17. červenec, pak teplota zvolna padá až do září, kdy se pokles zastaví – „babí léto“ – prodlužují se noci, snižují se ranní teploty –  „svatá Anna = chladna z rána“) a je to. Lidi totiž počasí od pravěku extrémně zajímá, a noviny tedy takové informace chtějí, ať jsou věrohodné, nebo ne.

Ve skutečnosti jsou i dnes přesné předpovědi počasí jen zhruba na tři dny, což se asi hodně lidem bude zdát málo, ale jde o obrovský pokrok vědy, neboť před sedmdesáti lety to bylo jenom 24 hodin.

Je známý výrok Winstona Churchilla, kdy se jednalo o počasí při vylodění v Normandii a vítr se měl uklidnit druhý den, ale s pravděpodobností 50 %. Churchill tehdy „děkoval“ meteorologům slovy: „Tak to si mohu radši hodit pencí!“, ale nakonec operace Overlord 6. června 1944 začala a vítr se skutečně trochu utišil.

Předpovídání počasí není moc stará věda, neboť nejprve se musel uvést do provozu funkční a praktický telegraf  (Morse 1844). Shromažďování informací o počasí muselo totiž probíhat rychleji než proměny počasí, jinak to nefunguje.

Například pokud máme v Chebu a Domažlicích o pět stupňů méně než v Praze a frontální systém se žene od západu (většinou u nás), pak se dá předpovídat, že se v Praze během pár hodin prudce ochladí, ale musíte ty informace z Chebu a Domažlic v reálném čase mít, jinak sestavíte takzvanou synoptickou mapu až zpětně. A jak bylo včera, to už není předpověď.

Zajímavé je, že zpočátku (bez počítačů) pracovali meteorologové v jádru na uvedeném principu „Domažlice–Cheb“ podle celého souboru empirických a poloempirických pravidel, nicméně i příchod počítačů, brutální navýšení množství měřených a zpracovávaných dat, složité matematické modelování atmosféry, on-line přenos informací a animace – přinesly jen drobné prodloužení věrohodné předpovědi. Je to totiž (počasí) neskutečně složitý systém.

A trocha toho novinářského sarkasmu na závěr: Vysvětlete mi, když nejšpičkovější vědci se superpočítači a vším tím okolo naprosto netuší, jaké bude počasí za tři neděle, jak mohou nějací chytráci kázat – jaké bude počasí za sto let? Vždyť i klima je neskutečně složitý systém.

Ale hlavně že dnes prší. Tedy pokud vyšla ta třídenní předpověď.