Slovensko je zhruba poloviční než Česká republika – má přes 4 milióny dospělých občanů (voličů).

S názorem, že manželstvím se nesmí nazývat žádný jiný svazek než vztah jednoho muže a jedné ženy, souhlasilo v referendu přes 94 %  Slováků.
Se zákazem adopce dětí homosexuálům souhlasilo přes 92 % hlasujících.

Právně závazné však výsledky nejsou, neb účast byla jen 21,4 %.

Hlavní média (slovenská, česká a evropská) interpretují výsledek: „Slovensko se vyhnulo ostudě“, „Xenofobové neuspěli“, „Drtivá porážka xenofobů“, „79 % Slováků pro větší podporu  LGBT“ a podobně.

Aneb v přímém přenosu jsme mohli sledovat, jak vládnoucí elity (mediální, politické, aktivistické) bez mrknutí oka utřely názor miliónu lidí.

Rád bych k tomu tedy alespoň řekl pár slov.

Nějak jsem si nevšiml, že bych po volbách do Evropského parlamentu (účast voličů byla nižší než v tomto slovenském referendu) četl články jako „Drtivá porážka zastánců Evropy“, „Čechy téma Evropy nezajímá“ či „82 % Čechů proti EU“ a podobně.
Naopak si jsem jist, že pokud by v těchto volbách získali socialisté 94,4 % hlasů, jezdí Sobotka se Škromachem ještě teď s doutníky v kabrioletu okolo Lidového domu a oslavují. Komentátoři by psali „Český národ vykročil na evropskou cestu s vysokou mírou sociálního aspektu“, posmívali by se neúspěchu ostatních stran a vůbec konstruovali kdo-ví-co. Pochopitelně včetně „xenofobové neuspěli“.

Podobně při doplňovacích volbách do Senátu (účast 10–20 %) – také nějak nečtu – „Češi odmítli Senát“.

Takže sledujme pozorně nový svět okolo nás. Někdy pár desítek aktivistů znamená „občané si nepřejí...“, ale milión lidí znamená „xenofobní sebranka, které sklaplo“. Pozná se to podle toho, co chtějí. Jestli jsou v souladu s hlavním proudem EU či nikoli.

Jako bych to už jednou zažil.