Článek
Na 14 místech, například na Pramenech Vltavy, v Boubínském pralese a Trojmezné, tedy v nejcennějších částech parku, se vědcům podařilo objevit znak shodný pro původní šumavské porosty. Oznámil to Jiří Mánek z laboratoře GEN-LAB.
Výsledky výzkumu jsou cenné hlavně pro správce Šumavy, neboť naznačují, jak dál pečovat o tamní lesy a kde je třeba i možné ponechat porosty přírodním procesům. Objev může podle zástupců laboratoře přispět k záchraně původních šumavských smrčin. Správci parku tak mohou získat i semena původních porostů a dál je pěstovat v lesních školkách.
"Můžeme odebírat také klony a dlouhodobě je uchovávat pro další zkoumání," uvedl Petr Kahuda ze správy parku, která projekt před třemi roky zadala a financuje jej. Některé klony už správci schraňují v archivu na Srní.
Vědci vycházeli z průzkumu badatele Josefa Jelínka, který už dříve vytypoval podle historických pramenů 18 původních populací šumavských smrků. Laboratoř je měla prověřit. Aby mohla stromy porovnávat, využila soubor 70 populací smrků z českých rezervací i pralesů. Na Šumavě totiž rostou i smrky uměle vysázené nebo z jiných oblastí a jejich genetické znaky se liší.
U uměle vysazovaných stromů se znaky nenašly
Vědci v terénu sbírali větvičky smrků s pupeny, které pak zkoumali. Díky tomu přišli podle nich na mimořádný objev. Unikátní znaky pozorované předtím pouze u smrků na Boubíně se vyskytují u všech zbytků původních populací na Šumavě. U uměle vysazovaných stromů se nenašly.
"Znaky, které sledujeme u původních šumavských smrčin, jsou unikátní a pouze na Šumavě. Lesy na Šumavě se tak mohou stát dosud jedinými v České republice a možná i v Evropě, které budou pracovat s původním materiálem. Můžeme tak Šumavě navrátit to, co je šumavské," uvedl Mánek.