Hlavní obsah

Oteplování se přibližuje kritickému bodu

Právo, Alexandr Petrželka

Postupné globální oteplování je blízko kritickému bodu, z něhož nebude návratu a jež povede k nepředvídatelným změnám. Toto varování obsahuje zpráva rusko-britského vědeckého týmu, publikovaná v časopise New Scientist.

Článek

"Když uvolníte takové přírodní procesy, může to dojít tak daleko, že to nepůjde zastavit," upozornil David Viner z Výchoanglické univerzity. "Věčně zmrzlou půdu, jestliže začne tát, už nezmrazíte. Může to vyhnat teplotu nahoru mnohem rychleji než lidmi způsobené emise."

Univerzitní expedice z ruského Tomsku a britského Oxfordu, jejímž byl Viner členem, zkoumala stav věčně zmrzlé půdy (permafrostu) na subarktické západní Sibiři. Zjistila, že toto území o velikosti asi miliónu čtverečních kilometrů (rozloha Francie a Německa dohromady), zformované před 11 tisíci lety koncem doby ledové, začíná na některých místech jevit známky tání. Ke stejnému zjištění dospěl letos v květnu americký tým z Aljašky.

Oteplení o čtyři stupně za 40 let

Sibiřský permafrost tvoří zmrzlá rašelina a podle odhadů zadržuje asi 70 miliard tun metanu. Tento plyn je několikrát výkonnějším, pokud jde o skleníkový efekt, než oxid uhlíku CO2.

Předpovědi IPCC (Mezivládní panel pro zkoumání klimatických změn) a dalších světově uznávaných institucí hovoří o zvýšení průměrných teplot na Zemi v tomto století o 1,4 až 5,8 stupně. Sibiř podobně jako Arktida patří k oblastem, kde se otepluje rychleji, během posledních čtyřiceti let údajně až o 4 stupně.

Podle výpočtů klimatologa Stephena Sitche z britské MetOff (vládní meteorologický ústav) může postupné tání permafrostu přidat do atmosféry do konce století 700 miliónů tun uhlíku ročně - stejně jako vzniká v důsledku lidské činnosti. Ačkoli by se tak hladina CO2 v atmosféře zvýšila na dvojnásobek, znamenalo by to oteplení o 10 až 25 procent.

Moc času nezbývá

"Jestli se rozběhne takové tempo oteplování, vymykající se našim možnostem přizpůsobení a našimi silami nezastavitelné, povede to k ekonomickému, sociálnímu a ekologickému chaosu," opakoval varovný postoj Přátel Země její ředitel Toni Juniper. "Ještě je čas na nějaká opatření, ale už ne mnoho," uvedl.

Nerovnoměrné oteplování pociťují i obyvatelé evropských velkoměst. Podle studie světového Fondu na ochranu divoké přírody (WWF) stoupla v Londýně a dalších 16 velkoměstech starého kontinentu průměrná letní maxima za posledních 30 let nejméně o jeden až dva stupně. Vedle britské metropole je na tom nejhůře Madrid, Paříž, Stockholm, Lisabon a Atény.

Klimatizace uškodí

WWF varuje, že nejde o "lepší šance k trávení pozdních večerů v pouličních kavárničkách", ale o zvýšení rizika pro děti a seniory a pro zaměstnance pracující venku.

Řešení není v klimatizování automobilů a městských prostor - to by vedlo k dalšímu zvýšení spotřeby energie, a tudíž vyšším nárokům na její výrobu v převažujících klasických elektrárnách, jež jsou hlavním zdrojem emisí stojících za oteplováním.

Reklama

Související články

Oteplení zeměkoule už zabilo statisíce lidí

Na 160 tisíc odhaduje poslední vědecká zpráva počet obětí, jež si vyžádaly vedlejší účinky globálního oteplování, a to především v rozvojových zemích....

Oteplování přineslo škody za 60 miliard

Klimatické změny, které jsou důsledkem globálního oteplování, mají jen za letošní rok na svědomí škody za 60 miliard dolarů (asi 1,7 bilionu korun)....

Oteplování ohrožuje milión druhů

Kvůli globálním změnám klimatu čelí hrozbě zániku až milión živočišných a rostlinných druhů. K tomuto závěru dospěl počítačový model vývoje do roku 2050, který...

Výběr článků

Načítám