Článek
„Je to moje druhé dítě. S manželem máme ještě čtyřletou Amálku, která je naprosto zdravá. Byl to pro nás šok, když se Maximek narodil a začaly všechny ty problémy s dechem a se svaly. Říkala jsem si, že s ním budeme prostě trochu cvičit a inhalovat a všechno bude v pořádku, jenže jeho stav se neustále zhoršuje a nabalují se stále nové komplikace,“ říká jeho sedmadvacetiletá maminka Petra Čejkovská, která je se svým synem v nemocnici v pražském Motole.
Právě tady před více než čtrnácti dny prodělal Maxim svoji zatím poslední operaci, při které mu doktoři zavedli do průdušek hadičku, aby mohl lépe dýchat. „Jinde nás nechtěli ani přijmout, nevěděli, co si s mým synem počít,“ dodává Čejkovská, která je s péčí v Motole opravdu spokojená.
První operace přišla 14 dní po porodu
Zdravotní problémy malého Maxima začaly hned po jeho narození. První operaci podstoupil už čtrnáct dní po porodu. Tehdy mu bylo odstraněno nefunkční tlusté střevo a pár měsíců tak měl Maxim vývod ze střev rovnou do pytlíku na svém těle. O pět měsíců později ho čekala další operace, kdy mu doktoři napojili tenké střevo na konečník a jeho vylučování tak konečně začalo fungovat normálně. Tady ale jeho strasti neskončily.
Ukázalo se, že sotva narozený chlapec má problém s polykáním, a proto ho čekala další operace, kdy mu doktoři zavedli hadičku přímo do žaludku. Právě skrz ni dnes Maxim přijímá veškerou potravu. Jí speciální mléko obohacené o vitamíny a občas třeba čaj. Poslední operací, kterou Maxim zatím podstoupil, byla tracheotomie, při které mu byla zavedena do těla další hadička, tentokrát do krku, aby mohl lépe dýchat. I přesto jeho stav vyžaduje neustálou péči a dohled.
„Často se zahlení a nemůže se pak nadechnout, někdy mu musím hleny odsávat i každých pět minut,“ říká Čejkovská. Navíc je potřeba Maxima neustále hlídat i kvůli jeho epileptickým záchvatům. „Má je netypické a můžou přijít i několikrát denně. Teď na ně dostal ale prášky, které mu naštěstí pomáhají,“ vypráví Čejkovská.
Porod byl snadný, i když Maxim vážil téměř pět kilo
Když se Maxim narodil, vážil téměř pět kilo. Porod proběhl přirozeně a netrval déle než dvě hodiny. Stejně to měla paní Čejskovská i se svou dcerou Amálkou, která teď tráví hodně času u babičky nebo s tátou, když je matka v nemocnici. Vzhledem k tomu, že babička Amálky ještě není v důchodu, musí si někdo z rodiny neustále brát kvůli péči o ní dovolenou. „Je to náročné, protože i Amálka potřebuje moji pozornost. Většinou si hrajeme ale nějakou ošetřovací hru. Hodně mi s Maximkem pomáhá, myslím, že z ní jednou bude doktorka,“ usmívá se Čejkovská.
Sama by se také ráda vrátila do práce, ale něco takového nyní nepřichází v úvahu. Rodinu tak živí její manžel, který pracuje jako reklamační technik a vedoucí prodejny. Po delších tahanicích se jim podařilo dosáhnout na státní příspěvek na péči ve výši 12 000 korun měsíčně, to ale podle Čejkovské náklady na péči o Maxima nepokryje.
Konto pro Maxima
Čejkovští proto požádali o pomoc nadaci a zřídili si konto. Jejich i Maximův život by velmi ulehčilo několik základních přístrojů, které si ale v současné situaci nemohou dovolit. Potřebují přenosnou odsávačku hlenů, přenosný kyslík a také polohovací matraci. Doufají, že s ní zabrání u Maxima, který může jen ležet, proleženinám.