O uznání kvalifikace musejí cizinci žádat u více než tří stovek takzvaných regulovaných povolání, především zdravotnických. Jde o profese, které mohou i čeští pracovníci vykonávat jen při splnění zákonných požadavků. V roce 2013 bylo podle podkladů pro vládu podáno více než 600 žádostí o uznání kvalifikace, drtivá většina z nich byla posouzena kladně. Nejčastěji šlo o zdravotnické profese, ministerstvo zdravotnictví posuzovalo 440 takových žádostí.

Podkladem budou data EU

Nově zaváděný evropský profesní průkaz by se měl vydávat elektronickou formou na základě dat informačního systému vnitřního trhu Evropské komise IMI. Novela, která míří k posouzení do Senátu, dále zavádí výstražný mechanismus mezi státy EU. Jeho prostřednictvím budou členské státy informovány o tom, kterým lidem byl uložen zákaz výkonu zdravotnických povolání nebo pedagogických profesí.

Znalost češtiny podmínkou

Zdravotnických profesí a povolání zaměřených na práci s dětmi by se měly dotknout i nové požadavky na ověřování jazykových znalostí. U povolání, kde má znalost češtiny významný vliv na kvalitu práce, by mohl úřad posuzující kvalifikaci pozastavit oprávnění žadatele profesi provádět do doby, než by si nedostatečné znalosti českého jazyka doplnil.

Strážníci dál musí mít maturitu

Opoziční Úsvit v rámci novely neúspěšně navrhoval, aby obecní strážníci nemuseli splnit podmínku středoškolského vzdělání s maturitní zkouškou, pokud slouží déle než deset let. Na jeho doplnění měli strážníci s nižším vzděláním čas do konce loňského roku, podle poslanců Úsvitu je tento požadavek pro osvědčené strážníky příliš přísný a v některých případech i diskriminační. Podle kritiků byl návrh Úsvitu přílepkem a s vládní novelou neměl nic společného.