Státní podniky by měly stanovené hranice dosáhnout v roce 2018, soukromé o dva roky později. V Evropské unii by se opatření dotklo asi 5 000 firem. Podle zjištění EU činí současný podíl žen v dozorčích radách evropských firem jen kolem patnácti procent.

Funkční trh nemůže být sparevdlivý

Někteří odborníci ale se zavedením generových kvót nesouhlasí a upozorňují na možná rizika. „Kvóta a regulace jsou dvě slova, se kterými se bohužel firmy v Česku a Evropské unii setkávají stále častěji. Místo abychom nechali podniky soutěžit na volném trhu, snažíme se je co nejvíce svázat a trh regulovat tak, aby byl „správný a spravedlivý“ – to ale funkční trh nemůže být nikdy,“ říká Tomáš Surka z personálně-poradenské firmy McROY Czech.

Podle něj je absolutně nepřijatelné nařizovat soukromé společnosti, koho má mít ve svém vedení – do „své“ správní rady by si soukromé společnosti měly obsazovat lidi, které tam chtějí mít. Pohlaví by v tom nemělo hrát žádnou roli.

Směrnice rovnost pohlaví nevyřeší

„Má-li tato směrnice podpořit rovnost pohlaví, její důsledek bude opačný. Pozitivní diskriminace vždy nechává stín pochybností na úspěchu toho, kdo je takto diskriminován. Jediná cesta, jak dostat do vedení firem více žen, je změna myšlení společností a toho se nedá docílit nařízeními, zákazy ani kvótami,“ připomíná Surka.

Genderové kvóty v současnosti existují především ve Skandinávii. Už v roce 2006 začal v Norsku platit zákon vyžadující minimálně 40procentní zastoupení žen v představenstvech veřejně obchodovatelných firem. Podobné kvóty uplatňují Skandinávci i v politice, výsledkem je dvojnásobné zastoupení žen v tamním politickém systému ve srovnání se Českem.