Důležité je, aby lidé, kteří v roce 2015 dosáhnou důchodového věku, získali alespoň 31 let pojištění.

Termín odchodu do důchodu je jen na vás

Podle České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) rozhodnutí, zda odejít do starobního důchodu či dále pracovat, záleží na samotném občanovi. Jedná se o jeho právo volby a nikoliv povinnost.

Žadatel si pochopitelně sám volí i termín, od kterého chce důchod přiznat. Dosažení důchodového věku tedy není důvodem k ukončení zaměstnání či podnikání. Pokud se rozhodnete dále pracovat, můžete pokračovat ve výdělečné činnosti i po vzniku nároku na starobní důchod. Tzv. „přesluhováním“ si tak můžete navyšovat procentní výši důchodu.

Kdo dosáhne v roce 2015 důchodového věku
  • Muži narození v březnu až prosinci 1952.
  • Ženy narozené v roce 1954, které vychovaly jedno dítě.
  • Ženy narozené v roce 1955, které vychovaly dvě děti.
  • Ženy narozené v roce 1956, které vychovaly tři či čtyři děti.
  • Bezdětné ženy narozené v roce 1953.
Zdroj: ČSSZ

Svůj důchodový věk, včetně potřebné doby pojištění si snadno ověříte s pomocí tzv. věkové kalkulačky. Prostřednictvím důchodové kalkulačky si můžete zjistit orientační výši svého důchodu.

Údaje - délka doby pojištění a výdělky -, které do kalkulačky zadáte, získáte z informativního listu důchodového pojištění, o jehož zaslání můžete  jednou ročně zdarma požádat ČSSZ, nebo máte možnost nahlédnout do svého „konta“ pojištění na ePortálu ČSSZ.

Obě kalkulačky jsou dostupné na webu ministerstva práce a sociálních věcí v sekci důchodové pojištění.

Kdy podat žádost o důchod

Žádost o starobní důchod můžete podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Později je to pochopitelně možné kdykoliv. Zpětně lze důchod vyplatit maximálně za pět let.

Žádost s vámi sepíše pracovník okresní - v Praze Pražské, v Brně Městské - správy sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa vašeho trvalého pobytu.

Doklady potřebné při podání žádosti o starobní důchod
  • Občanský průkaz, u cizinců pas či povolení k pobytu.
  • Doklady o studiu, popřípadě učení (i nedokončeném).
  • Muži předkládají doklady o výkonu vojenské služby.
  • Doklady prokazující výchovu dětí nebo péči o děti (rodné listy dětí nebo výpisy z matriky narození, popř. rozhodnutí o době a rozsahu péče).
  • Doklady o dobách pojištění nebo náhradních dobách, které nejsou uvedeny v informativním osobním listu důchodového pojištění nebo v on-line přehledu dob důchodového pojištění.
Zdroj: ČSSZ

Lhůta pro vyřízení žádosti o důchod je 90 dní

ČSSZ rozhoduje o přiznání důchodu ve lhůtě do 90 dnů od podání žádosti. Délka vyřízení závisí na tom, zda jsou v evidenci ČSSZ všechny podklady. Vyřízení důchodu se pochopitelně může prodloužit, a to v případě, že bude třeba doložit  potřebné doklady například od zaměstnavatele či bývalých zaměstnavatelů nebo od zahraničního nositele pojištění či od jiné instituce.

Ve většině případů však ČSSZ rozhoduje o přiznání starobního důchodu v průměru za 31 dnů.

Budete-li chtít změnit data přiznání důchodu nebo jeho výplaty (například z obdrženého rozhodnutí zjistíte, že vám do získání dalšího roku pojištění chybí jen několik dnů), musíte o to ČSSZ písemně požádat do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Také v případě, že nebudete souhlasit s rozhodnutím o přiznání důchodu, můžete podat písemnou námitku do 30 dnů ode dne oznámení rozhodnutí.

Co se mění pro rok 2015 ve výpočtu starobního důchodu
  • Základní výměra důchodu v roce 2015 činí 2400 korun měsíčně.
  • Procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 % výpočtového základu.
  • Pro stanovení výpočtového základu je důležitý osobní vyměřovací základ, tedy měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období.
  • Rozhodné období je u důchodů přiznaných v roce 2015 období let 1986 až 2014.
  • Pro stanovení výpočtového základu z osobního vyměřovacího základu platí v roce 2015 dvě redukční hranice:
  • I. redukční hranice – 11 709 korun a
  • II. redukční hranice – 106 444 korun.
  • Výpočtový základ se z osobního vyměřovacího základu stanoví tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 procent, k částce nad II. redukční hranici se nepřihlíží.
Zdroj: ČSSZ
Může se vám hodit na službě Firmy.cz: