Vyplývá to z průzkumu, který pro Cetelem mezi více než 500 lidmi provedla.

Málokdo si podle průzkumu plánuje, co hodlá ve slevě koupit. Téměř polovina těch, kteří levnější nakupování využívají, přiznává, že zlevněné zboží nakupují zpravidla nahodile.

Každý zhruba šestý člověk si dokonce vůbec žádné plány nedělá. Necelá pětina nakupujících se navíc obává, že si ve slevách pořídí i zbytečnosti. V tom, jaké zboží chtějí koupit, mají vždy jasno jen čtyři procenta.

Čím vyšší sleva, tím pochopitelně lépe. Zboží levnější o 25 procent, než byla původní cena, je atraktivní pro čtvrtinu lidí nakupujících ve slevách. Sleva ve výši 30 procent pak upoutá pozornost tří pětin lidí. Padesátiprocentní sleva je atraktivní již pro drtivou většinu milovníků slev (86 procent). Přesto ale každý sedmý nakupující čeká na ještě vyšší slevu.

Hřejivý pocit úspory

Více než polovina Čechů si ve slevách pořizuje zboží, které jim přijde za původní cenu předražené, a až ho prodejce zlevní, považují jeho cenu za adekvátní. Dvě pětiny lidí nakupují věci, na které sice mají peníze i bez slevy, ale mají rádi pocit, že ušetřili.

Zhruba každý pátý vyhledává zboží, na které by jinak neměl. Polovina lidí přitom nakupuje ve slevách spíše dražší zboží, více než třetina z nich by si ho za plnou cenu nemohla dovolit.

Za slevami i do zahraničí

Téměř devět procent lidí nakupujících ve slevách jezdí kvůli nim i do zahraničí. Jejich nejčastějším cílem je Německo. Někteří se za výhodnými nákupy vydávají do Polska, Velké Británie, Rakouska, Slovenska, USA či Itálie.

Nejčastějším důvodem, proč někteří lidé ve slevách nenakupují, je to, že se podle nich obchodníci takto snaží prodat i neprodejné zboží z předcházejících let. Vadí to přitom i třetině těch, kteří si zlevněné zboží pořizují.

Polovině lidí, kteří slevy vyhledávají, vadí davy nakupujících. Omezený výběr velikostí nesou nelibě dvě pětiny lidí, omezený výběr zboží pak vnímá negativně necelá třetina.