To se stalo i vlastníkům bytů v jednom novém činžovním domě v Opavě. Zde si koupil na hypotéku garsonku třicetiletý pan Jiří. Jenže za rok nato se rozešel se svojí partnerkou, která mu na splátky přispívala. Do toho přišel o práci. Přestal platit bance a poté i společné poplatky spojené s chodem domu.

Nedozvěděli se včas o insolvenci

„Tento závazek se vyšplhal až do výše 80 tisíc korun, ale vedení společenství vlastníků jednotek (SVJ) začalo s vymáháním až po téměř roce,“ popsala Právu Kateřina Procházková z projektu Poradnaveritele.cz.

Byt mezitím v dražbě prodal exekutor, peníze jen tak tak stačily pokrýt dluh u banky a částečně i u druhého věřitele v pořadí.

„Pan Jiří následně požádal soud o oddlužení (tzv. osobní bankrot), které mu bylo povoleno. SVJ o tom ale nevědělo a promeškalo třicetidenní lhůtu k přihlášení své pohledávky. Dlužník totiž není povinen zahájení insolvenčního řízení hlásit všem svým věřitelům,“ konstatovala Procházková.

V praxi se často setkáváme s tím, že SVJ otálí s vymáháním tak dlouho, až dotyčný dlužník spadne do exekuce nebo insolvenceadvokátka Bohdana Hejduková

Všichni v domě tak museli osmdesát tisíc korun odepsat a fakticky zaplatit ze svého. Pokud by dlužníka měl v hledáčku právník, tak by nejspíše zahájení insolvence zachytil včas. Ti, kdo se zabývají vymáháním, totiž mají počítačové programy na každodenní automatické monitorování insolvenčního rejstříku podle jmen sledovaných osob.

„V praxi se často setkáváme s tím, že SVJ otálí s vymáháním tak dlouho, až dotyčný dlužník spadne do exekuce nebo insolvence. Pak už mnoho prostoru na vymáhání pohledávky nezbývá, protože jiní věřitelé jsou jednoduše rychlejší nebo mají přednost,“ potvrdila advokátka z portálu pravnigramotnost.cz Bohdana Hejduková.
Často jsou za váháním s vymáháním lidské důvody a vztahy.

„V garsonce už léta bydlí sousedka s dospívající dcerou. Byt zdědila po své zemřelé matce. Sice bydlí s chlapem, ale je to takové budižkničemu. Má velké potíže s placením, často během roku dluží, ale nikdy to nepřesáhne deset patnáct tisíc a pak se to snaží splácet. Copak to mám hned dávat právníkovi a vyhrožovat jí exekucí?“ míní předseda jednoho z SVJ z pražské Lhotky.

Potvrdil ale, že ve stanovách je jasně uvedeno, že pokud vlastník bytu společné poplatky nehradí déle než tři měsíce, tak budou soudně vymáhány.

Vše má být ve stanovách

„Se situací, že někdo v SVJ bude neplatičem, je třeba počítat už při přípravě stanov. Je vhodné do nich zakotvit termín splatnosti záloh a příspěvků na správu a údržbu domu. Může se zde i rovnou uvést sankce za pozdní placení, jako jsou například poplatky z prodlení nebo úrok z prodlení, a stanovit další postup vůči dlužníkovi,“ upřesnila Hejduková.

Vymáhání by mělo začít písemnou upomínkou. Na ní by mělo být uvedeno i číslo účtu, variabilní symbol, dlužná částka a datum splatnosti.

„Ideální je předat jednu kopii dlužníkovi a druhou si od něj nechat podepsat, aby bylo zřejmé, že ji četl. Případně lze upomínku poslat doporučenou poštou, abyste mohli u soudu posléze dokázat, že dlužník upomínku obdržel,“ dodala Hejduková.

Jestliže dlužník upomínku nepřevezme, je to jen jeho minus. Soud k této skutečnosti už nikterak nepřihlíží, pro něj je rozhodující, že si ji převzít mohl, a o dluhu by se tak včas dozvěděl. Jestliže má dlužník hypotéku, tak jeho byt slouží jako zástava bance pro případ, že jí nebude řádně splácet.

Více neplatičů může znamenat problém

Společenství vlastníků a jiní dlužníci tedy přicházejí na řadu až poté, co jsou uspokojeny pohledávky vůči bance, přednost má rovněž výživné či dluhy vůči berňáku.

„Nejhorší je, když se v domě sejde více neplatičů. Do problémů se pak mohou dostat i jednotliví vlastníci bytů, kteří jinak své osobní závazky hradí včas. Podle občanského zákoníku ovšem ručí za závazky celého společenství,“ uzavřela Hejduková.