„Pedagogové mají ve svém osobním životě finanční situaci mnohem lépe pod kontrolou než zbytek populace. Je to dáno tím, že učitelé sami jsou disciplinovanou skupinou lidí, kteří byť s nižšími příjmy nevytvářejí sami sobě dluhovou past,“ vysvětluje Lada Kičmerová ze společnosti Partners.

Tři pětiny kantorů dokážou uspořit

Téměř polovina pedagogů (48 procent) při zhodnocení finanční situace své domácnosti uvedla, že je schopná i něco málo ušetřit. A dokonce každý sedmý učitel (14 procent) dokáže z měsíčního platu i poměrně dost uspořit. Z loňského výzkumu vyplynulo, že v běžné populaci ušetří z měsíčních příjmů 59 procent Čechů.

Zhruba jedna třetina učitelů (32 procent) vyjde s finančními prostředky jen tak tak. Těch pedagogů, kteří jsou na tom špatně a s příjmy nevyjdou nebo si vypomáhají úsporami, je jen šest procent. To je výrazně méně než v běžné populaci - vloni se do takovéto situace dostala pětina Čechů.

Učitelé spíše spoří, než čerpají úvěry

Podle Kičmerové potvrzuje zodpovědný přístup učitelů k vlastním financím i skladba finančních produktů, které mají, nebo měli. Převážně se jedná o spořicí produkty, které převažují nad těmi úvěrovými.

Zatímco stavební spoření má 66 procent učitelů a na spořicím účtu či termínovaném vkladu spoří polovina z nich, spotřebitelský úvěr splácí jen pětina a hypotéku pak čtvrtina dotázaných. Rezervu v podobě kreditní karty přiznala polovina pedagogů a kontokorent dvě pětiny z nich.

V portfoliu pedagogů však jsou jen minimálně zastoupeny investiční produkty - například jen každý desátý investuje do podílových fondů. „Je to nejspíš dané tím, že učitelé mají všeobecně nižší příjmy a mají dojem, že se jich investice netýkají,” doplnila Kičmerová.

U podmínek složitějších produktů učitelé tápou

Většina učitelů se vyzná v podmínkách produktů, které sami využívají. U stavebního spoření sedm z deseti oslovených zná aktuální podmínky pro čerpání maximální roční státní podpory ve výši dva tisíce korun, tedy že stačí jednou ročně (nejpozději však k 31. prosinci) spořit 20 tisíc korun.

Čtyři pětiny učitelů také správně uvedly, že když jsou úrokové sazby na trhu nízké, tak jsou „levnější“ úvěry a naopak spoření nepřináší vysoké zhodnocení. Stejný počet věděl, že v investování platí, že k dosažení vysokého výnosu je nutné postoupit riziko. Jen o procento méně pedagogů pak ví, že pokud koruna posílila, platí, že dovolená v zahraničí je levnější.

Kde však kantoři „nezabodovali“, jsou už specifičtější podmínky produktů. Například správně určit státní příspěvek na penzijní produkty III. pilíře za podmínek, kdy zaměstnavatel přispívá měsíčně tisíc korun a oni sami 500 korun měsíčně, zvládlo jen osm procent pedagogů.

O něco lepší výsledky, tedy 17 procent správných odpovědí, bylo v případě dotazu na potřebu pojistné ochrany s rostoucím věkem, která obvykle klesá.