Hlavní obsah

Finanční poradna: Jaká jsou pravidla pro přivýdělek v důchodu

Čím dál více lidí si uvědomuje, že je odchod z aktivního pracovního života vlastně zase nebaví natolik, jak si původně mysleli. Další skupina penzistů pro změnu dospěje k poznání, že ze starobní penze nedokáže důstojně vyžít. A protože současný pracovní trh není k lidem nad šedesát let zrovna vstřícný, obvykle jim nezbude, než zkusit podnikat.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Ilustrační snímek

Článek

Pokud se lidé nezaleknou úvodního kolečka běhání po úřadech a zjišťování základních informací, pochopí, že nejde o nic složitého.

Důchodce s nízkými příjmy

Pan Dvořák byl v důchodu sotva půl roku a už přemýšlel, jak by se zabavil. Protože má velký sad plný jabloní, rozhodl se, že z nich začne vyrábět a prodávat křížaly. Zároveň si pořídil včely s tím, že bude prodávat i med, nejprve jen na trhu.

Když se o jeho záměru dozvěděl jeho vnuk, nabídl mu, že se domluví s kamarádem, který vlastní obchod se zdravou výživou, jestli by své křížaly a med mohl dodávat i tam.

Kamarád i děda souhlasili, a tak si pan Dvořák došel na živnostenský úřad vyřídit živnostenský list. Tam vyplnil jednotný registrační formulář, s jehož pomocí se přihlásil i k sociálnímu a zdravotnímu pojištění a dani z příjmu. Protože ale pan Dvořák počítačům a formulářům příliš nedůvěřuje, zašel si raději na správu sociálního zabezpečení a na zdravotní pojišťovnu osobně.

Tam mu úřednice vysvětlila, že je coby osoba pobírající starobní penzi považována jeho činnost za vedlejší, a tím pádem nemusí první rok platit žádné zálohy na zdravotním pojištění. Poté bude platit jen podle skutečných příjmů, třeba i jen dvacet korun měsíčně, protože se na něj nevztahují ani minimální zálohy.

Sociální pojištění a daň z příjmu

U sociálního pojištění je důležité, jak vysoké příjmy bude pan Dvořák mít. Na konci roku spočítal, že po odečtení výdajů paušálem vydělal 19 tisíc korun. Při takto nízké částce nemusí pan Dvořák platit žádné sociální pojištění a ani v dalším roce nebude muset hradit žádné zálohy na sociální pojištění. Zálohy i pojištění by platil pouze v případě, že by byl jeho zisk vyšší než 62 261 korun.

Pan Dvořák však bude muset zaplatit ze svého zisku daň z příjmu ve výši 15 procent. Při podnikání v roce 2013 by měl navíc tu smůlu, že by neměl nárok na uplatnění daňového zvýhodnění na poplatníka. Ústavní soud ale nedávno toto omezení zrušil, takže od roku 2014 je opět možné slevu uplatnit.

Důchodce s vysokými příjmy a daň ze starobní penze

Paní Novotná začala pobírat starobní důchod, ale zároveň dál podniká jako daňová a účetní poradkyně. K tomu navíc zdědila po manželovi a po svých rodičích vilu a byt, které pronajímá. Její roční zisk z pronájmu činí 350 tisíc korun, roční zisk z podnikání 600 tisíc korun a stát jí za rok vyplatí starobní penzi ve výši 140 tisíc korun.

Paní Novotná má tedy povinnost platit jak zálohy na zdravotní pojištění (byť pouze v té výši, kolik skutečně vydělá), tak na sociální pojištění (její zisk je vyšší než 62 261 korun za rok). Ačkoliv souhrn jejích příjmů překračuje částku 840 tisíc korun za rok (tedy 350 tisíc + 600 tisíc + 140 tisíc = 1 090 tisíc korun), tedy hranici, nad kterou bylo nutné ještě za rok 2012 danit i starobní penzi, podle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2014 se ve zdaňovacím období 2013 až 2015 starobní penze ani při překročení této hranice nedaní. Paní Novotná tedy bude danit pouze příjmy z podnikání a z pronájmu.

Paní Novotná má tedy povinnost platit jak zálohy na zdravotní pojištění (byť pouze v té výši, kolik skutečně vydělá), tak na sociální pojištění (její zisk je vyšší než 62 261 korun za rok). Ačkoliv souhrn jejích příjmů překračuje částku 840 tisíc korun za rok (tedy 350 tisíc + 600 tisíc + 140 tisíc = 1 090 tisíc korun), tedy hranici, nad kterou bylo nutné ještě za rok 2012 danit i starobní penzi, podle přechodných ustanovení novely zákona o daních z příjmů účinné od 1. 1. 2014 se ve zdaňovacím období 2013 až 2015 starobní penze ani při překročení této hranice nedaní. Paní Novotná tedy bude danit pouze příjmy z podnikání a z pronájmu.

V případě, že by její starobní penze překročila 306 tisíc korun (tedy měla by měsíční důchod vyšší než 25 500 korun), musela by podat daňové přiznání a zdanit částku, která tuto výši přesahuje. Na starobní důchod ve výši 306 tisíc však v Česku dosáhne málokdo.

Na vaše dotazy odpovídá Martin Špaček z portálu Sfinance.cz.

Pobírám starobní penzi ve výši necelých 12 tisíc korun měsíčně a v létě jsem si přivydělala tím, že jsem měsíc hlídala a uklízela dům sousedům, kteří byli na dovolené. Dostala jsem za to 15 tisíc korun, musím je nějakým způsobem zdanit?
Vzhledem k tomu, že šlo o příležitostnou činnost a že je celková roční částka bez odečtení výdajů nižší než 30 tisíc korun (tento limit se od letošního roku zvýšil, ještě v uplynulém roce byl 20 tisíc korun), danit ji nemusíte a ani nemusíte podávat daňové přiznání.
Letos na podzim bych mohl nastoupit do starobního důchodu, ale dohodl jsem se se zaměstnavatelem, že ještě minimálně do příštího léta budu pracovat. Mám nárok na starobní důchod, když budu ještě dále na plný úvazek pracovat?
Podle zákona můžete jak pobírat starobní důchod, tak pracovat. Pouze byste měl na skutečnost, že jste začal pobírat starobní důchod, upozornit zaměstnavatele. Pracovní smlouvu měnit nemusíte, může být jak na dobu neurčitou, tak na dobu určitou. V případě smlouvy na dobu neurčitou pak můžete skončit jak výpovědí, tak dohodou, záleží na vaší domluvě se zaměstnavatelem. Protože ze své mzdy pravděpodobně platíte i sociální pojištění, můžete později zároveň požádat o zvýšení důchodu. Nebo se můžete rozhodnout, že starobní důchod prozatím pobírat nebudete, a díky tomu si rovněž zajistit vyšší penzi. Případně můžete čerpat důchod v poloviční výši a k tomu pracovat, i v tomto případě se vám bude důchod postupně zvyšovat

Reklama

Výběr článků

Načítám