Vyplývá to z mezinárodního průzkumu ING Bank, kterého se na jaře 2014 zúčastnilo 12 304 lidí ze 13 evropských států.

Osm z deseti Evropanů se o finance zajímá

Evropané obecně považují své peníze za věc hodnou zájmu. Téměř osmi z deseti (79 procent) obyvatel starého kontinentu nejsou jejich finanční záležitosti lhostejné.

Nejaktivněji se k této otázce staví Francouzi (89 procent), následovaní Čechy (87 procent). Na opačném konci žebříčku jsou Belgičané (71 procent), Nizozemci a Španělé (shodně 72 procent), ale i v těchto státech je velký počet lidí, kteří se o svou finanční budoucnost zajímají.

Zájem Evropanů o finanční záležitosti

FOTO: David Ryneš, Novinky

Evropané si své finance převážně řídí sami

Zhruba tři čtvrtiny Evropanů (73 procent) řídí své finance samy. K rozhodování o finančních záležitostech nepotřebují ani banky, ani žádné finanční odborníky. Podle průzkumu pouhých pět procent lidí podporu banky potřebuje, rozhodování o financích tak nechává na ní.

„Je zajímavé, jak se od sebe obě skupiny v některých sledovaných parametrech odlišují a v čem jsou rozdílné jejich zažité stereotypy chování. Ve skupině lidí, kteří odpovídají za svá finanční rozhodnutí sami, jsou častěji ti, kdo mají své finance pod kontrolou, nepřekračují bankovní limity, méně často podléhají impulzivním nákupům a dohadování se o penězích se svými blízkými. Deklarují, že na řešení finančních záležitostí mají čas nebo jsou schopni si ho udělat,“ upozornil na chování lidí Libor Vaníček z ING Bank.

Naopak ti, kdo nechávají rozhodování o svých financích na bance, častěji souhlasí s tvrzením, že spravovat finance je v dnešní době obtížnější než před deseti lety, a častěji si také vedou domácí účetnictví.

Hospodaření s financemi je dnes mnohem složitější

K tvrzení, že hospodaření s penězi je v dnešní době složitější než před deseti lety, se hlásí většina Evropanů (67 procent). Může za to především finanční krize, která v některých zemích významně zasáhla do křivek zaměstnanosti, a také technologie, které nabízejí nové formy hospodaření s penězi. Patří mezi ně například mobilní bankovnictví nebo bezkontaktní platby,

Nejsložitější je správa peněz pro Italy (82 procent) a Turky (75 procent). Naopak méně než polovina Nizozemců (48 procent) a polovina Čechů (51 procent) hodnotí situaci ve správě peněz jako horší než před deseti lety.