Nástup do druhého zaměstnání, příležitostné brigády, dohody o provedení práce či zahájení vlastního podnikání se tak stávají u řady lidí jediným východiskem, jak si vylepšit příjmy. Většina firem totiž mzdy loni ani letos nezvyšovala, zato vzrostly životní náklady.

„Nedělám to proto, abych si zvedl životní úroveň, ale abych prostě vyžil a nedostal se do dluhů,“ říká jednačtyřicetiletý Petr.

„Splácím měsíčně 12 tisíc hypotéku, zůstane mi osm tisíc čistého. Z toho bych měl zaplatit všechny ostatní životní náklady – elektřinu, provoz auta, jídlo, oblečení. To prostě nejde. Proto chodím po práci vybalovat zboží do skladu.“

Se zaměstnavatelem, který o jeho druhém zaměstnání ví, problém nemá, protože u něj pracuje jako elektrikář, nejde o konkurenci.

Problémy má polovina domácností

Podle průzkumu CVVM přes 50 procent domácností má problémy, jak vyjít se svými příjmy. Podle statistiků má oficiálně dvě zaměstnání více než sto tisíc lidí.
Další odhady však hovoří o tom, že až čtvrtina z celkem 4,7 miliónu zaměstnaných v ČR využívá nějakou formu přivýdělku. V posledních měsících například vzrostl o dva tisíce i počet lidí, kteří si pořídili živnostenský list.

V Česku, říká ekonomický expert Českomoravské konfederace odborových svazů Martin Fassmann, nemá druhá práce ani tak formu druhého pracovního úvazku ani práce na dohodu, ale spíše podobu živnostenského listu.

„Zaměstnavatel ušetří na mzdě, stát současně přijde o daně a sociální odvody,“ dodává.

Snaha najít si druhý příjem není české specifikum. Například v sousedním Německu narůstá rovněž počet lidí, kteří nevystačí s jedním příjmem. Podle Spolkového úřadu práce si ke svému hlavnímu zaměstnání na konci loňského roku přivydělávalo 2,66 miliónu lidí, tedy prakticky každý desátý zaměstnanec.

Prodávám v butiku, večer chodím uklízet. To mi umožní platit byt a synovi jeho koníček – lední hokej.

V Česku podle ministerstva práce a sociálních věcí na průměrnou mzdu nedosáhnou dvě třetiny ze zaměstnaných 4,7 miliónu lidí.

Dvě třetiny nemají průměrnou mzdu

Z dostupných údajů o vývoji reálné hrubé mzdy jednotlivých zaměstnanců (srovnání rok 2012/rok 2011) vyplynulo, že přibližně 26 procent zaměstnanců zaznamenalo její zvýšení, u 13 procent víceméně stagnovala a u 61 procent se mzda dokonce snížila.

Podle analytiků vedle potřeby získat více peněz v době, kdy mzdy nerostou a firmy nabídkami dobře placené práce nehýří, je druhý pracovní poměr i určitou pojistkou proti případné nezaměstnanosti, aby zaměstnanci nezůstali bez příjmu.

Východisko pro lidi s nízkými příjmy

„Mám střední školu, tu má ale dnes prakticky každý, takže žádná výhra. Jsem s dvanáctiletým synkem sama, tedy žijeme s jedním příjmem. Naštěstí mi maminka pomůže se synem. Prodávám v butiku, večer chodím uklízet. To mi umožní platit byt a synovi jeho koníček – lední hokej, což je finančně náročný sport. Syn má ale velký talent a chci jej rozvíjet,“ řekla Právu čtyřicetiletá Květa.

Dvě a v některých extrémních případech i tři povolání mají ale svá zdravotní rizika, upozorňují lékaři. Lidský organismus není stroj bez hranic. Navíc rostou nároky na většinu zaměstnanců v jejich hlavních zaměstnáních, výjimkou není práce o víkendu či přes čas.

Podávat špičkový výkon šestnáct hodin denně je vyčerpávající, zejména když lidé vynechají i dovolenou.

Druhé zaměstnání může být i zdrojem stresu. Část lidí se obává, aby informace o jejich druhém pracovním poměru či přivýdělku jim nezpůsobila problémy v jejich hlavním zaměstnání.

Zdrojem stresu je i snaha všechno stihnout, i při dvojí či trojí práci, a současně mít čas na rodinu, děti. Dlouhodobá honička a přetěžování organismu mohou otevřít bránu i jiným chorobám, vyvolat zdravotní problémy.