Především bude na exekutorovi, zda věci sloučí, přičemž snadno najde zdůvodnění, že z toho či onoho procesního důvodu nelze případy spojit.

Novinka platí od ledna a nemá zpětnou účinnost. Exekutorská komora prohlásila, že pokud to šlo, exekutoři případy vymáhání, které byly jako přes kopírák u totožného dlužníka a věřitele, slučovali již dříve, tedy před tím, než vstoupila novela v platnost. Skutečnost je jiná.

Pokud vyloženě nemusí, nesleví ani korunu, a to dokonce ani člověku, který byl sice odsouzen jako povinný, ale ukáže se, že ve skutečnosti dlužníkem není.

Žena se skrývala před agresorem

Své o tom ví Jaroslava Čiháková z Prahy a její advokát Adam Batuna, který ji zdarma hájí poté, co o jejím případu Právo loni informovalo, když v šoku zjistila, že má zablokovaný byt.

Žena byla obětí domácího násilí. Skrývala se, v trvalém bydlišti si nevybírala poštu, protože se bála agresora, a ani na poště si nenechala zřídit náhradní doručování, aby ji muž neobjevil. A tak prošvihla všechny lhůty pro odvolání a obranu u soudu ve věci, která se na ni hrnula.

Před lety jí někdo odcizil občanský průkaz, což také nahlásila na policii. Někdo však její občanku předkládal revizorům při jízdách na černo. Revizoři si ničeho nevšimli. Celkem mlýnicí dopravního podniku a soudu prošlo přes 40 černých jízd vedených na Jaroslavu Čihákovou. Byla odsouzena a nebránila se. Neměla o tom tušení. Skrývala se.

Suma sumárum desítky černých jízd, které žena očividně nespáchala, vyskákaly v čase se vším všudy, se všemi přirážkami, na zhruba 650 tisíc korun.

Položky, jedno číslo jednací vedle druhého, putovaly od dopravního podniku přes soud do vymáhacího systému exekutora Juraje Podkonického. Ještě pár záznamů, které se nedostaly k soudu, dopravní podnik ženě milostivě stornoval. Jenže čtyři desítky už nikoli.

Bez milosti

Dopravní podnik ženě nic odpustit nechce, protože to bylo již odsouzeno a protože by musel zaplatit exekutorovi. Exekutor nic nehodlá slevit, tedy případy sloučit.

I soudce vše smetl ze stolu, když se to advokát pokusil otevřít. Soud ženě neodpustil ani soudní poplatky, které také násobil čtyřiceti. Nezahrnul to do jedné kauzy, byť se jedná o to samé.

Exekuční náklady u těchto 41 černých jízd, které jsou vedeny jako přes kopírák na ženu, jež je nespáchala, si exekutor vyčíslil na 330 tisíc korun. „Spojením řízení by byly o 200 tisíc nižší,“ napsal  advokát Adam Batuna.

Nejen exekutor, ale i soud nadále odmítá jakkoli přihlédnout k absurdnosti celého případu.

„Aby se žena mohla konečně začít bránit a uchránila svůj byt před exekucí, tak jsme žádali soud o osvobození od soudních poplatků, na které logicky v takové výši neměla, a o odklad vykonatelnosti. Soud to zamítl. V řízení jsme dále podávali návrh na spojení všech exekučních věcí k soudnímu exekutorovi JUDr. Juraji Podkonickému, a to z důvodu hospodárnosti řízení a minimalizace zásahů do základního práva na vlastnictví,“ dodal Batuna. Marně. Exekutor neslevil ani halíř.

„Exekutor návrh zamítl. Poukázal na rozdílnou procesní fázi a neumožnil tak povinné řízení spojit do jediného. Přitom většina řízení byla zahájena v jednom roce 2009,“ konstatoval Batuna. Sloučit tyto případy mohl exekutor i před novelizací exekučního řádu, neboť tato možnost vyplývá z dřívější judikatury Ústavního soudu. Ten poukázal na to, že náklady exekucí mají být hospodárné.

Žena přesto musí nést náklady exekutora v celkové výši 330 tisíc korun, přičemž původní výše pokut od dopravního podniku, k nimž se vztahuje nárok Podkonického, činí třicet tisíc.