Princip je jednoduchý − elektronicky či poštou obdržíte obsáhlý dopis s informací o tom, že se mění obchodní podmínky nebo se zvyšuje cena služby (například u pojistné smlouvy). Pokud smluvní vztah výslovně a písemně nevypovíte, tak se má za to, že s novými podmínkami zcela souhlasíte, jste s nimi seznámen, a nesete tedy i důsledky, když je porušíte.

Lidé však bývají nepozorní a dopisy či maily s podrobnými dlouhými texty často pozorně nečtou, jen je proletí očima. Po letech pak mohou být v šoku, když po nich firma požaduje zaplatit částku, která často přesahuje možnosti jejich rodinného rozpočtu a její vymáhání může snadno skončit i exekucí.

Nenápadná změna, která je ale zásadní

Například jeden tuzemský poskytovatel internetových služeb, který prodává webové domény (adresy) to do nedávna dělal tak, že když vypršela platnost její registrace, tak poslal zákazníkovi výzvu emailem, a pokud ten neuhradil na další rok něco přes 200 korun za jednu doménu, tak ji firma po určité době prostě z registru vyřadila.

Jenže poskytovatel internetových služeb změnil majitele, a s ním se změnily i obchodní podmínky. Klienti o tom dostali mailem zprávu, s tím, že to vyžadovalo si přečíst obsáhlý text. Odkliknout souhlas jde samozřejmě i bez přečtení, a tak se služba automaticky prodloužila, stejně jako u tichého souhlasu.

Když jste ale na doménu zapomněli, protože ji vlastně nepotřebujete, a tudíž jste ji ani nezaplatili na další období, tak vám přišla na mail výzva, že vypršela platnost domény a nezaplatili jste za další období. Jenže firma už doménu drží v registru dále, nevyřadí ji, a vedou vás coby dlužníka. Pokud člověk výzvu přehlédne s vědomím, že doménu nepotřebuje a ona se přece automaticky z registru vymaže, jak tomu bylo dříve, je na velkém omylu.

Může přijít i exekuce

Léta může tento malý stovkový dluh naskakovat, a buď vám přijde platební rozkaz, nebo to vlastník pohledávky dá přímo k soudu a exekuci. Vždy je pak z pár stovek několik tisíc za právní kroky a úroky.

Podobné je to i u jiných služeb. Například když Česká pojišťovna nedávno plošně zdražila staré letité pojistky. U klientů, kteří na její sdělení písemně nereagovali, se má za to, že prostě se zvýšenou cenou souhlasí, a pokud ji nezaplatí, jsou dlužníci.

Tichý souhlas také figuruje jako důležitý moment i ve stavebních řízeních. Právníci ovšem také znají institut tichého souhlasu coby možného biče na úřady, protože pokud správní úřad v některých případech nekoná, může se mít právě díky tichému souhlasu za to, že žádosti občana vyhověl.

„Existuje také tichý souhlas ve velmi pozitivním smyslu, kdy je správní orgán vázán lhůtou, ve které musí reagovat na vaši žádost, a pokud nereaguje, vychází zákon z toho, že žádost je schválena,“ potvrdil právník Karel Havlíček.

Slabší stranou je spotřebitel
„Právní úkon lze platně učinit i mlčky,“ potvrdil Právu právník a šéfredaktor časopisu Soudce Karel Havlíček. Podle něho sice platí, že projev vůle může být učiněn i jiným způsobem než výslovně, ale musí to být způsob, který nevzbuzuje pochybnosti o tom, co chtěl jednající projevit. „V případech, kdy občan podepíše smlouvu, aniž by ji četl, nebo ji přečte v šeré chodbě bez brýlí, ačkoliv je vysázena miniaturním písmem, už ale nejde o mlčenlivý souhlas. Právě proto spotřebitelské právo a judikatura soudů stále razantněji trvají na ochraně toho slabšího ve smluvním vztahu, tedy spotřebitele,“ dodal Havlíček.