„Deficit, který je způsoben důchodovou reformou, je poměrně vysoký. V současnosti, v roce 2010, by to mělo být okolo 770 miliónů eur (19,4 miliardy korun),“ přiznal Mihál. Uhrazení tohoto deficitu bylo podle něj plánováno v roce 2004 tak, že bude pokryt hlavně příjmy z privatizace, což fungovalo až do roku 2009. Tehdy byly podle Mihála prostředky vyčerpány. V současnosti se deficit hradí z prostředků státního rozpočtu.

Důvodem deficitu prý je, že se z prvního pilíře vyvázal dvakrát větší počet lidí, než se očekávalo. Roli hraje také výše finančních prostředků vyváděných do druhého pilíře. Ty tvoří až polovinu odvodů na sociální zabezpečení. Deficit chce Mihál řešit mimo jiné novelami zákonů, kterými mají zalepit díry v důchodovém systému na straně výdajové i příjmové.

„Nebudeme se inspirovat důchodovou reformou jako takovou, ale velmi se budeme inspirovat zkušenostmi při jednotlivých krocích zavádění a prvních let běhu důchodové reformy," komentoval míru, jakou se chce Česká republika inspirovat na Slovensku, Drábek. ČR prý má dostatečné množství vlastních analýz, na jejichž základě si může nastavit parametry reformy. Praktické zkušenosti Slovenska jí však chybí.

Penzijní systém Slovenska v kostce
Nový systém slovenského penzijního systému byl spuštěn k 1. lednu 2005. Tvoří ho tři pilíře.
První je jako v ČR průběhový a vyplácí se podle počtu odpracovaných let násobených hodnotou odpracovaného důchodu a číslem, které vyjadřuje, kolikrát měl důchodce průměrně za celou dobu placení odvodů vyšší plat, než byl průměrný plat za dané roky.
Druhý pilíř tvoří fondové pojištění, do kterého Slováci mohou zasílat část odvodů na sociální pojištění, a to devět procentních bodů z 18 procentních odvodů z hrubé mzdy.
Třetí pilíř tvoří dobrovolné penzijní připojištění nebo investiční či kapitálové životní pojištění.