„Ekonomika EU loni vzrostla o 1,8 procenta, eurozóny jen o 1,5 procenta. Vyšší růst HDP než Česko měla dle dostupných údajů z 26 zemí EU pouze Malta (6,3 procenta),” uvedl ČSÚ.

K růstu české ekonomiky přispěla především domácí poptávka i investice, které se zvedly o 7,5 procenta. Svou roli ale sehrály i mimořádné faktory.

„Pokles cen ropy na světovém trhu vedl k tomu, že se firmám snižovaly náklady a domácnostem výdaje na nákup pohonných hmot. V nemalém rozsahu se také dočerpávaly finanční prostředky z fondů EU na konci programového období 2007 až 2013,“ řekla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Hospodářství táhnou zejména služby a zpracovatelský průmysl. „Dominovala mu výroba dopravních prostředků. Dokonce se podařilo překonat dosavadní rekord v počtu vyrobených osobních automobilů. Dobře se ale vedlo i výrobcům autobusů,“ upozorňuje analytik ČSÚ Jiří Kamenický.

Klesla nezaměstnanost

Dalším faktorem byla také vyšší dynamika úvěrů domácnostem a podnikům. Došlo také ke zlepšení vnějších ekonomických vztahů a hospodaření státu. Deficit státního rozpočtu byl nejnižší od roku 2008, upozorňují statistici.

V návaznosti na dobrou ekonomickou kondici se dařilo také trhu práce. Zaměstnanost dosáhla podobně jako v roce 2008 nejvyšší úrovně v historii samostatné republiky. V průběhu léta překročil počet volných pracovních míst stotisícovou hranici.

Odhady ekonomů, podle kterých se Česko už tak mimořádnému růstu těšit nebude, potvrzuje viditelné zpomalení v závěru roku.

„Hrubá přidaná hodnota ve 4. čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,5 procenta, nejméně od konce roku 2013. Mimořádné faktory, které pozitivně působily na růst národního hospodářství, začaly slábnout,“ dodal analytik Lukáš Kučera.