Hlavní obsah

Češi pracují v průměru 35 let. Víc než Slováci, ale méně než Němci

Novinky, tov

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Nejdéle jsou v EU pracovně aktivní Švédi, nejméně Italové. Češi jsou 34,9 lety očekávané délky pracovního života blízko průměru EU a odpracují zhruba o dva roky víc než průměrný Slovák a o tři roky méně než průměrný Němec. Vyplývá to ze srovnání Eurostatu, o kterém informoval Český statistický úřad (ČSÚ).

Foto: David Ryneš, Novinky

Délka pracovního života ve vybraných zemích EU

Článek

Délka pracovní aktivity v České republice je podle posledních dostupných dat z roku 2014 odhadována na 34,9 roku, tedy o něco méně než průměr EU (35,3).

Délku pracovního života v jednotlivých zemích podstatně ovlivňuje aktivita pracujících v nejmladším věku a po šedesátce.

Rozdíly v délce pracovního života jsou přitom v EU mimořádně velké. Hodnota ukazatele se pohybuje v rozpětí od 30,6 roku do 41,1 roku. Nejvyšší je v zemích s velkou pracovní aktivitou mladých, jako jsou Dánsko, Německo, Nizozemsko, Švédsko, Spojené království nebo Finsko.

Česko se ve srovnání umístilo těsně pod unijním průměrem a stojí si celkově o něco lépe, než při nedávném srovnání zaměstnanosti mladých. [celá zpráva]

Počítají se současným věkem odchodu do důchodu

Délka ekonomické aktivity je odhadovaný počet let, po které člověk pracuje nebo práci hledá a je přihlášený na úřadu práce.

„Ukazatel délka pracovního života byl vyvinut Eurostatem pro potřeby analýz a monitorování strategie zaměstnanosti Evropa 2020. Tento ukazatel se zaměřuje na celý cyklus ekonomicky aktivního života respondentů. Ukazatel vyjadřuje počet let, ve kterých patnáctiletá osoba v jednotlivých zemích EU bude aktivní na trhu práce - zaměstnaná nebo nezaměstnaná,” řekla Novinkám Marta Petráňová, specialistka ČSÚ na trh práce.

Výpočet vychází z posledních známých demografických údajů, které jsou každý rok průběžně aktualizovány za jednotlivé ročníky populace. Promítá se v něm například i úroveň úmrtnosti jednotlivých ročníků. Údaje o ekonomické aktivitě jsou opět zjišťovány za jednotlivé ročníky, a to za aktuální roky zjišťování.

„Metodika Eurostatu je koncipována zásadně tak, aby byla jednotná pro všechny členské země EU. Vychází se tedy ze skutečného stavu, který samozřejmě může být ovlivněn národní legislativou jednotlivých zemí jako věk odchodu do důchodu. Nejedná se tedy o ukazatel pracující s prognózou, ať již demografického nebo ekonomicky aktivního vývoje,” dodala Petráňová.

Eurostat uvádí délku pracovní aktivity i u třech evropských zemí, které nejsou členy EU. U všech je velmi vysoká. V Norsku je to 39,5 roku, ve Švýcarsku 42,3 a na Islandu dokonce 45,5 roku.

Muži jsou podle těchto odhadů déle ekonomicky aktivní než ženy. V průměru v EU muži odpracují 37,8 let, ženy 32,7 let. V případě Česka je to 38 let u mužů a 31,5 roku u žen, tvrdí Eurostat.

Délka pracovního života v zemích EU v roce 2014
Itálie30,6
Maďarsko31,8
Řecko32,1
Bulharsko32,1
Chorvatsko32,3
Polsko32,6
Belgie32,6
Rumunsko32,8
Malta33
Slovensko33,1
Lucembursko33,2
Slovinsko34,1
Litva34,6
Lotyšsko34,7
Francie34,7
Irsko34,7
Španělsko34,8
Česká republika34,9
průměr EU2835,3
Estonsko36,5
Portugalsko36,6
Rakousko36,6
Kypr36,7
Finsko37,3
Německo38
Spojené království38,5
Dánsko39
Nizozemsko39,6
Švédsko41,1
Zdroj: Eurostat, Labour Force Survey

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám