Od roku 1993 se zvýšila průměrná česká reálná hrubá mzda téměř dvojnásobně (o 94 procent). Už deset let navíc neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd, což naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami, uvádí studie.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

I když můžeme mít pocit, že pracujeme od rána do noci, data ukazují opak. Zatímco v roce 1993 strávilo v práci více než 40 hodin týdně 79 procent zaměstnanců, v roce 2014 to bylo již pouze 66 procent.

Auto mělo v roce 1991 celkem 46 procent domácností, při posledním sčítání obyvatel to bylo 67 procent. V roce 1991 měla pouhá třetina domácností telefon, dnes mají dvě třetiny lidí doma počítač s internetem. V případě bydlení narostla obytná plocha na jednotlivce z 25 metrů čtverečních na 32.

Vybavenost domácností v letech 1991 a 2011

FOTO: David Ryneš, Novinky

Současně klesl počet těch, kteří s příjmem vycházejí obtížně, a vzrostl počet lidí, jimž se daří spořit. Také vztahy a důvěru mezi lidmi hodnotí občané Česka lépe.

Přesto se 71 procent z nich domnívá, že se společnost nevyvíjí dobrým směrem. V roce 1993 přitom byly o opaku přesvědčeny celé dvě třetiny společnosti.

„Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzívou ‚apokalyptiků‘,“ řekl řídící partner KPMG Jan Žůrek.

Více milionářů, ale i dluhů

Studie vychází hlavně ze statistik ČSÚ a ČNB, analyzuje ale také zatím nezkoumaná data výzkumné organizace STEM.

Podle dotazování občanů má majetek v hodnotě přes jeden milión korun 62 procent domácností. Zohledníme-li inflaci, v roce 1995 mělo majetek odpovídající dnešnímu miliónu pouze 46 procent domácností. Finance se nicméně na celku podílí jen asi ze třetiny, zbylé dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek.

Příjem na spotřebu a bydlení ale Čechům sám o sobě nestačí. Oproti roku 1993 narostlo zadlužení domácností, hlavně kvůli dostupnějším hypotékám, téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci). V devadesátých letech byly totiž hypotéky s úrokovou sazbou 15 procent luxusním zbožím.

V posledních deseti letech více než 70 procent všech prostředků z úvěrů domácností směřuje právě do bydlení.

Západ jsme nedohnali

Podle partnera KPMG a bývalého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy může rostoucí pesimismus Čechů souviset s tím, že se nám ani po čtvrt století nedaří dohnat Západ. V roce 2014 činil hrubý domácí produkt (HDP) na osobu po přepočtení na euro 85 procent průměru EU.

Dál stahovat tento náskok se Česku v posledních letech nedaří. Naopak na nás dotahují bývalé země východního bloku jako Polsko, SlovenskoMaďarsko. Už nejsme spolu se Slovinskem jasnými premianty jako na přelomu tisíciletí.

Určitý “zásek” v dotahování úrovně těch nejvyspělejších zemí přitom trápí řadu starších zemí EU, jako například Španělsko. “V Evropě jsou výjmky asi jen Irsko a Izrael,” řekl Tůma.

“Je možné, že se naše současné zdroje růstu už vyčerpaly a potřebujeme nějaký nový model,” uvedl bývalý šéf centrální banky. Tento model by podle něj měl stát na výzkumu a vývoji a orientaci na průmysl s vyšší přidanou hodnotou.

Životní priority

FOTO: David Ryneš, Novinky

Na druhou stranu připustil, že srovnávat se s devadesátými lety je “trochu nefér”.
“Podobně jako v 60. letech tehdy byla obrovská euforie a očekávání,” připomíná Tůma.

Rodina nad zlato, přátelé před prací

Vedle ekonomických aspektů popisuje analýza také změnu života Čechů a jejich stravování. „Polistopadovým hitem“ jsou těstoviny a minerální vody. Lidé více zdůrazňují význam volného času.

Rodina pro Češky a Čechy stále zůstává v životě nejdůležitějším elementem. V posledním čtvrtstoletí stoupla důležitost přátel a známých, které Češi řadí před práci. Politika a náboženství hrají spíše marginální roli, za důležité je považuje méně než čtvrtina Čechů.