„Loni jsme z Evropské komise (EK) do Národního fondu na strukturální fondy pro období 2007 až 2013 obdrželi 5,3 miliardy eur (přes 145 miliard Kč). Pro rok 2016 předpokládáme, pokud nenastanou nepředvídané komplikace jako pozastavení programů, nedostatek prostředků na účtech EK, finanční korekce apod., příjem kolem 2,3 miliardy eur (zhruba 63 miliard Kč),“ sdělila Právu Kateřina Vaidišová z ministerstva financí.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Peníze z EU jsou přitom jedním z důležitých motorů ekonomiky, podporují další investice, vznik pracovních míst a rozvoj členských zemí Unie v mnoha oblastech.

„Dočasné snížení prostředků z evropských fondů bude v roce 2016 brzdit hospodářský růst, v dalším roce, kdy export v regionu střední a východní Evropy pravděpodobně oslabí, však evropské fondy růst opět posílí,“ píše se v aktuální studii finanční skupiny UniCredit.

Zatímco v Bulharsku a Polsku by měl ekonomický růst podle jejich analytiků mírně posílit, v Česku, Maďarsku a Rumunsku očekávají zpomalení. To by mělo být způsobeno především prudkým poklesem příjmů z evropských fondů.

ČR loni mezi tygry

Česká ekonomika se s růstem ekonomiky přes čtyři procenta v roce 2015 zařadila mezi evropské růstové „tygry“. Jak uvedli analytici Raiffeisenbank, bylo to však téměř z poloviny způsobeno urychlením čerpání peněz z fondů Evropské unie.

„V roce 2016 toto čerpání zpomalí, a tím citelně přibrzdí i ekonomika. Námi odhadovaný růst HDP pro rok 2016 ve výši 2,4 procenta vedle výkonu z roku 2015 bledne. Nicméně růst by měl zůstat vyvážený s pokračujícím růstem spotřeby domácností a zrychlujícími soukromými investicemi,“ sdělila Právu hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

 Jak porostou ekonomiky vybraných zemí
Členské státy EU
Prognóza 2016Prognóza 2017
Bulharsko3,0 %
2,9 %
Chorvatsko1,1 %
1,5 %
Polsko3,7 %
3,8 %
Rumunsko3,9 %
3,5 %
Slovensko3,0 %
3,0 %
Slovinsko1,9 %
2,5 %
Česká republika2,3 %
3,0 %
Maďarsko2,8 %
2,8 %
Kandidátské státy EU a ostatní státy  
Bosna a Hercegovina3,0 %
3,4 %
Rusko-0,9 %
1,2 %
Srbsko1,7 %
2,1 %
Turecko3,0 %
3,3 %
Ukrajina2,0 %
2,5 %
 Zdroj UniCredit
  

Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka (ČSSD) se loni čerpání peněz z evropských fondů podílelo na růstu české ekonomiky až jedním procentním bodem. Očekávaný růst HDP za rok 2015 činí 4,5 procenta, prohlásil tento týden v úterý ministr.

Příjem z EU klesne na méně než polovinu

Horská s odkazem na zprávu ministerstva financí o výsledcích státního rozpočtu za rok 2015 upozornila, že celkem státní rozpočet ČR přijal loni prostředky z fondů EU v objemu téměř 171 miliard Kč. Oproti předchozímu roku by to bylo o 28 procent více. „V letošním roce nečekám, že by objem čerpaných prostředků přesáhl 80 miliard korun,“ poznamenala analytička.

Česká republika může v programovacím období 2014 až 2020 získat z evropských fondů až 24 miliard eur, což je zhruba 650 miliard korun. V období 2007 až 2013 mohlo Česko z Bruselu získat přes 26 miliard eur.

Žádné zázraky

Čerpání evropských fondů v rámci nového programovacího období se bude v tomto i příštím roce teprve rozjíždět. „Zázraky nečekejme. Když si rovnoměrně rozpočítáme přislíbené prostředky z fondů EU, ročně bychom měli nyní čerpat asi 130 miliard Kč. Takový objem čerpání jsme byli schopni dosáhnout jen s vypětím všech sil až ve finále čerpání. Češi mají nejspíš v povaze vše nechávat na poslední chvíli,“ dodala Horská.

„Rok 2016 bude znamenat z hlediska čerpání pád na úroveň desítek miliard. Ačkoli dotační období začalo již v lednu 2014, první výzvy k podávání dotačních žádostí byly vypisovány až od léta 2015,“ připomněl analytik České spořitelny Jan Jedlička.

Důvodem je podle něj všeobecné zpoždění s přípravou nového dotačního období. „Viníkem zpoždění jsou jak Evropská unie, která nestihla včas připravit prováděcí nařízení, tak i příslušné české orgány. Na druhou stranu se nedomnívám, že by toto zpoždění mělo nějaké fatální dopady na českou ekonomiku. Důležitější než kvantita a rychlost čerpání je rozhodně kvalita a smysluplnost podpořených projektů,“ dodal Jedlička.