Článek
I když jde o značnou sumu peněz, zákon ministerstvu takovýto postup umožňuje. Vyplývá to alespoň z předkládací zprávy MF pro vládu, s níž se Právo mohlo seznámit.
Pokud by ale ministerstvo vypsalo veřejnou soutěž, mohlo by se ukázat, že by zakázka vyšla stát levněji. Ministerstvo, kterému šéfuje Andrej Babiš (ANO), hodlá podle dokumentu tuto zakázku, jejíž celková odhadovaná cena je 981 565 000 korun, svěřit napřímo státnímu podniku Státní pokladna Centrum sdílených služeb (SPCSS). Tento podnik přitom vznikl teprve letos v lednu oddělením ze Státní tiskárny cenin.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
SPCSS má celý systém elektronické evidence tržeb provozovat pět a půl roku, tedy do konce roku 2020. Ceny specialistů SPCSS za jeden den se pohybují v rozmezí mezi 8000 až 15 000 Kč bez DPH, stojí dále v materiálu ministerstva.
Ministerstvo: Zůstane to „doma”
„Státní pokladna Centrum sdílených služeb je státním podnikem pod kontrolou MF, a tedy se v případě zadání zakázky na provoz EET jedná o tzv. inhouse zadání v souladu se zákonem o veřejných zakázkách,“ sdělil Právu mluvčí MF Radek Ležatka.
Pro výběr dodavatelů nebo subdodavatelů na zakázky, které SPCSS nebude moci v časových termínech provozu EET splnit vlastními zaměstnanci, bude podnik podle něj povinen postupovat podle zákona č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.
„Nicméně pro provoz systému bude použito právě zaměstnanců SPCSS a tím bude naplněn účel zřízení tohoto státního podniku. Resort MF tedy bude provoz zajišťovat sám, zaměstnanci SPCSS,“ doplnil Ležatka.
Ministerstvo ve svých dokumentech argumentuje také nutností ochrany spravovaných dat a možností nižších provozních nákladů. SPCSS bude mít na starosti také stamiliónový projekt vytvoření samotného systému elektronické evidence tržeb. „Předpokládáme, že práce na vytvoření EET podnik zahájí během následujících týdnů,“ uvedl Ležatka.
Provozovatel bude mít přístup k tajným datům
Části systému podléhají podle něj utajení podle zákona o ochraně utajovaných informací, nicméně bude soutěženo podle zákona, a to dvoukolově. V prvním kole mají být Státní pokladnou vyzváni ke kvalifikaci dodavatelé IT podle seznamu Národního bezpečnostního úřadu s odpovídající klasifikací, mělo by jít o zhruba 30 až 40 firem.
„V druhém kole bude osloveno tři až pět dodavatelů, mezi kterými bude provedena soutěž na bázi utajovaných informací. Všechny ostatní součásti systému bude SPCSS opět soutěžit podle zákona o veřejných zakázkách,“ ujistil Ležatka.
Jak Právo už na konci března upozornilo, SPCSS před třemi týdny vypsala tři výběrová řízení, která vzbudila pochybnosti kvůli ceně i neobvykle krátké lhůtě pro přihlášení zájemců.
Konkrétně šlo o tendry na tři projekty: konzultant bezpečnosti, konzultant architektury informačních systémů a konzultant v oblasti projektového a procesního řízení. Předpokládaná cena u každého ze tří projektů byla
1 999 999 Kč čili přesně o korunu méně, než je limit pro veřejnou zakázku malého rozsahu. Pokud zakázka nedosáhne výše dvou miliónů Kč, orgán státní správy nemusí ve všem striktně postupovat podle zákona o veřejných zakázkách. Navíc byla Státní pokladnou stanovena pouze čtyřdenní lhůta pro podání nabídek. Babiš po uveřejnění článku v Právu tyto tendry okamžitě zrušil.
Firma získala zakázku i přes zrušení soutěže
K dvousettisícové zakázce MF související s projektem EET se letos v únoru dostala poněkud nestandardním způsobem také společnost BDO IT, v jejímž vedení dříve působil bývalý ministr práce a sociálních věcí František Koníček a jeho syn Martin. Tato firma se přitom v minulých letech zapletla do kauz sporných IT zakázek na ministerstvu zemědělství a ministerstvu pro místní rozvoj.
„Společnost BDO IT byla na prvním místě v soutěži na studii proveditelnosti, která byla bohužel z formálních důvodů zrušena. Společnost nabídla nejnižší cenu. Z toho důvodu byla tato společnost vybrána v souladu se zákonem jako dodavatel supervize projektu, a to za cenu 200 tisíc Kč bez DPH,“ informoval Právo Ležatka.
Předmětem zakázky bylo podle něj především zajištění kvality výstupu projektových týmů elektronické evidence tržeb. „Zakázka již byla skončena a předmět zakázky byl splněn,“ dodal mluvčí.
Řemeslníci pod kontrolou nebudou
Elektronická evidence tržeb, kterou chce MF spustit nejpozději v dubnu příštího roku, by se proti původním plánům ministra financí Babiše měla týkat pouze ubytovacích a stravovacích služeb, velkoobchodu a maloobchodu. V případě řemeslníků a dalších činností prý bude záležet na tom, jak provoz systému vyhodnotí Finanční správa.
Podnikatelé si podle Babiše budou moci software, aplikaci a spojení s finanční správou pronajmout, celý balíček bude stát 100 až 300 korun za měsíc. S elektronickou pokladnou, která čte čárový kód a stojí zhruba 7000 korun, má jít o 500 korun měsíčně.
MF z původního návrhu odstranilo povinnost zákazníka převzít účtenku a změnilo systém sankcí. Nově do návrhu zařadilo účtenkovou loterii a živnostníky se chystá kvůli zavádění evidence tržeb daňově zvýhodnit.
Cílem nových opatření má být podle MF omezení šedé ekonomiky, efektivnější výběr daní, zejména DPH, a narovnání tržního prostředí, kdy poctiví podnikatelé v různých oborech ekonomiky nejsou schopni konkurovat těm, kteří řádně neplatí daně. Babiš si od zavedení elektronické evidence slibuje navýšení příjmu na daních zhruba o 12,5 miliardy korun. Celý návrh v příštích týdnech projedná vláda.