Hlavní obsah

Koruna se svezla s padajícím eurem, k dolaru je nejslabší za devět let

• Aktualizováno
Novinky, tov

Česká koruna následovala společnou evropskou měnu a oslabila na nejslabší úroveň za devět let, když čtvrteční obchodování zakončila na 24,39 Kč/USD, což představuje ztrátu zhruba 30 haléřů. Euro vůči dolaru oslabilo na jedenáctileté minimum v reakci na rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) podpořit růst v eurozóně masivními nákupy vládních dluhopisů za 60 miliard eur (1,7 biliónu korun) měsíčně až do září 2016. ECB celkem nakoupí dluhopisy a další cenné papíry za víc než bilión eur.

Foto: Ondřej Kořínek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

K euru koruna k 17:00 proti středečnímu závěru posílila o desetník na 27,83 Kč/EUR, vyplývá z informací serveru Patria Online.

Na nejnižší úroveň od počátku roku 2006 se koruna vůči dolaru dostala před zhruba deseti dny, prudce tehdy oslabila také k euru. Investoři se po zveřejnění údajů o prosincové inflaci v Česku obávali, že by Česká národní banka mohla chtít posunout cílovou úroveň pro kurz koruny ke slabším úrovním. Trh se zhruba po týdnu uklidnil poté, co guvernér ČNB Miroslav Singer oznámil, že centrální banka zatím nemá důvod reagovat. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:

Lyžařské Nagano -  Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>

Singer poté ujišťoval, že současné pohyby koruny nejsou nijak dramatické. [celá zpráva]

Propad eura po rozhodnutí ECB

Nynější nové oslabení české měny k americké je vedeno ztrátami eura k dolaru. Euro se ve čtvrtek vůči dolaru propadlo na nové jedenáctileté minimum 1,1455 USD. Loni na jaře přitom jednotná evropská měna stála téměř 1,40 dolaru.

Evropské akcie naopak posilují a jejich index FTSEurofirst 300 se vyšplhal na nové sedmileté maximum.

S programem nákupů chce ECB začít v březnu. Do ekonomiky tak napumpuje dohromady více než bilión eur (přes 28 biliónů korun). Pomocí podobného měnového uvolňování vytáhla před časem z krize ekonomiku USA americká centrální banka Fed.

„Cílem nákupů je dosáhnout inflačního cíle v blízkosti dvou procent,“ uvedl šéf ECB Mario Draghi. Na konci loňského roku se přitom eurozóna i EU propadly do deflace. [celá zpráva]

Foto: Kai Pfaffenbach, Reuters

Šéf ECB Mario Draghi na tiskové konferenci představuje program kvantitativního uvolňování.

Opatření je většího rozsahu, než se čekalo. Ekonomické deníky ve středu psaly o chystaných nákupech ve výši 50 miliard eur měsíčně.

Do nákupu vládních dluhopisů budou zahrnuty i země využívající záchranné programy, například Řecko. V případě těchto zemí však budou platit určitá dodatečná kritéria.

Základní úrokovou sazbu ponechala ECB ve čtvrtek beze změny na rekordním minimu 0,05 procenta.

Analytik: Je to jen odsouvání problému

„Trh bude nyní vstřebávat rozhodnutí ECB. Na ‚bazuku‘ to nevypadá, ale prozatím se zdá, že ECB alespoň nezklamala, což je velmi důležitý psychologický faktor,“ komentoval rozhodnutí analytik Raiffeisen Bank Michal Brožka.

„Jedná se o první významnější krok ECB. Otázkou je, zdali k tomu má banka mandát. Lisabonská smlouva jasně zakazuje financovat jednotlivé členské státy a nákup státních dluhopisů je jednoznačný krok k jejich financování,“ uvedl analytik ČP Invest Michal Valentík.

„Dle mého názoru je evropské kvantitativní uvolňování pouze vytrhnutí trnu z paty. Tím trnem myslím neschopnost vlád učinit reformy a neschopnost splatit své dluhy. Je to jenom odsunutí problému do budoucnosti, ale riziko je v tom, že v budoucnosti problém bude mít daleko větší rozsah než dnes. Proto je v Evropě z dlouhodobého hlediska kvantitativní uvolňování bez fiskálního stimulu neúčinné,“ tvrdí Valentík.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám