„To jsou čísla, na která je třeba reagovat,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Zvýšit zaměstnanost ale není jen záležitostí MPSV, celá vláda by se měla a bude snažit o aktivní ovlivnění stavu na trhu práce. Ke změně stavu je nutná spolupráce ministerstev, úřadů práce, zaměstnavatelů, škol, neziskových organizací, změna atmosféry na trhu práce, změna vztahu k starším, dodává ministryně.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Celkem jsem obešel 58 firem a institucí, účastnil se 18 konkurzů a výběrových řízení. Za ty dva a půl roku jsem se ale dočkal jen odmítnutí,“ líčí svoji anabázi za prací devětapadesátiletý Otakar. Jinak bývalý úředník s maturitou.

Muži jsou na tom hůř

„Někde byli tak slušní, že mi řekli rovnou, že jsem pro ně neperspektivní, jinde, protože se ­báli, že bych je mohl nařknout z diskriminace, mi dávali vágní odpovědi, proč o mne nestojí. Po pravdě říkám, že jsem ale nemohl vzít práci ve skladu, protože kvůli páteři nemohu celý den tahat bedny ani dělat ­výkopy.“

Otakar patří právě mezi Čechy ve věku 55 až 64 let, mezi kterými jen každý druhý najde zaměstnání či má práci. Lepší pozici mají muži. Česko patří podle statistik Českého statistického úřadu mezi země s nejvyšší zaměstnaností starších mužů ve věku od 55 do 64 let (62,6 procenta, 6. místo v EU). Naopak pod průměrem je zde zaměstnanost starších žen (41,4 procenta proti 43,3 procenta v EU).

Zaměstnavatelé zdůvodňují svoji nechuť brát do pracovního poměru starší spoluobčany opakováním mýtů, že se jedná o méně kvalifikované lidi, bez schopnosti a zájmu učit se něco nového, s nižší výkonností.

Nemám chuť řešit v práci problémy, zda moje padesátiletá kolegyně uvaří uzené či ohřeje párky pro svého manžela k večeři23letý vedoucí pracovník Petr

Americké a japonské zkušenosti ale naopak dokumentují, že firmy, které stavějí svoji firemní personální politiku na věkovém mixu zaměstnanců, programově využívají zkušenosti a loajalitu starších spolupracovníků, překonávají snáze krize a mají lepší finanční výsledky. Absurdně někdy fyzická kondice starších, kteří absolvovali vojnu, je lepší než fyzická kondice některých dnešních dvacetiletých.

Generační bariéry

Část zaměstnavatelů ale nemá starší zaměstnance v oblibě spíše proto, že by podle jejich názoru do pracovních kolektivů vnášeli „odborové manýry“. Tedy například nechtěli by pracovat za mzdu na dlaň, bez papíru a bez pojištění, vyžadují bezpečné pracoviště, dálkoví řidiči požadují přestávky v práci atd.

Podle psychologů ale významnou roli hraje argument, že by starší pracovník tzv. nezapadl do kolektivu. Někdy to naznačují již inzeráty – rádi vás přivítáme v našem mladém kolektivu, což má odradit již předem potenciální starší zájemce.

Podle psychologů se potvrzuje, že mladí lidé nejsou připravováni na skutečnost, že by mohli pracovat v kolektivu se smíšeným osazenstvem. Mají o generaci starších trochu zvláštní představy. Ty jsou nechtěně posilovány i mylnými, ale častými názory, že starší lidé a jejich důchody ruinují ekonomiku a představují pro dnešní generace mladých nebezpečí a ohrožení jejich budoucnosti. Tyto společenské trendy jdou navíc proti snaze prodlužovat věk odchodu do důchodu.

Celoevropský problém

„Otevřeně řečeno, nemám chuť řešit v práci problémy, zda moje padesátiletá kolegyně uvaří uzené či ohřeje párky pro svého manžela k večeři, jak daleko má do penze a jak ji berou kolena,“ řekl Právu 23letý vedoucí pracovník Petr. „Spíše mne baví rozebrat s kolegy nějakou pěknou pařbu, po práci si s nimi vyjet na bruslích. To s kolegou dědou, nemohu, maximálně by mne vzal na ryby.“

Problém se zaměstnáváním starších spoluobčanů není nějakou českou specialitou. Nezaměstnaní starší spoluobčané a současně nezaměstnaní dvacetiletí představují celoevropský problém.

V Česku podle sociologů ale roste počet firem, které přišly na to, že práce věkově smíšených kolektivů má pro firmu velmi pozitivní přínos. Mezi takové firmy patří například Česká spořitelna.