Nelíbí se dokonce ani samotným nevěstkám zastoupeným organizací Rozkoš bez rizika, nechtějí být totiž registrované. Postoje si všechny strany ujasnily na úterním semináři Regulace prostituce: ano či ne, který se konal v horní parlamentní komoře.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

„Na území hlavního města je kolem 70 veřejných domů, jen v ulici Ve smečkách jsou čtyři. Existuje nespočet privátních zařízení, a tyto počty jsou podle mě ve stovkách. Tisíce osob se v této oblasti pohybují. Zákon chce jev kultivovat a stanovit podmínky této činnosti,“ objasnil na semináři pražský radní Lukáš Manhart (TOP 09), proč metropole návrh předkládá.

Nevěstinec s licencí

Dosud podle zákona prostituce v České republice neexistuje. Návrh Prahy ji chce legalizovat, avšak za specifických podmínek. Osoby podnikající v této oblasti by musely být starší 18 let, potřebovaly by pro svou činnost roční licenci, musely by podstupovat pravidelné zdravotní prohlídky a musely by platit daně. Prostituce by nesměla být provozována na veřejnosti, jen v privátních domech.

Nevěstinec by pro svou činnost musel získat od obce povolení a platil by obci poplatky za každý metr čtvereční, na kterém se činnost bude provozovat.

Dnes v Praze platí jen dvě obecné vyhlášky z let 2005 a 2006, které prostituci a reklamu na ni zakazují na veřejném prostranství.

Prostitutky jsou proti

Jenže návrh zastupitelstva hlavního města schytal ze všech stran kritiku. Negativně se k němu postavila vláda i odborná veřejnost. Zatímco ministerstvo vnitra namítá, že návrh nemotivuje osoby, aby se k činnosti dobrovolně přiznaly, ministerstvo práce a sociálních věcí zase klade otázku, jak obec zjistí, zda je prostituce skutečně provozovaná dobrovolně.

Výrostci v gay klubech si OSVČ nezaložíJaroslav Zvěřina, sexuolog

Návrh zákona se však nelíbí ani samotným nevěstkám, tvrdí to alespoň Hana Malinová, ředitelka neziskové společnosti Rozkoš bez rizika, která prostitutkám pomáhá. „Udělali jsme výzkum mezi klientkami, jestli by se jim líbilo být registrované, a vadí jim to. Dodnes mají některé problém sehnat zaměstnání jen proto, že se v roce 1992 a 1993 přihlásily jako živnostnice a dodnes mají v rejstříku uvedeno, že poskytovaly služby intimního charakteru,“ uvedla na semináři.

Nezisková společnost La Strada, která pomáhá ženám a mužům, kteří jsou k prostituci nuceni, zase namítá, že návrh zákona se vůbec nesnaží těmto lidem pomoci.

„Právní úprava způsobí jen to, že tito lidé jí nebudou moci dostát a spadnou do sankcí. Budou jim hrozit pokuty, budou čelit trestnému činu neoprávněného podnikání a budou kriminalizováni,“ uvádí organizace.

Koupit si sex není potřeba

Sexuolog Jaroslav Zvěřina tvrdí, že koupit si sex není legitimní potřeba. „Když už to někdo provozuje, měl by si být vědom toho, že stát za ním nestojí, že svou činností ohrožuje sebe i své blízké, dokonce i poskytovatele té služby,“ řekl.

Domnívá se navíc, že zákon vůbec nepočítá s homosexuální prostitucí, která představuje ještě vyšší zdravotní riziko. „Nedovedu si představit, že by si výrostci, co se prodávají v gay klubech, nechávali dělat živnostenské listy a prodávali se jako OSVČ,“ dodal.

Namísto podpory by stát měl podle Zvěřiny hledat cesty, jak prostitutky i prostituty vytáhnout z tohoto byznysu ven.