„ČNB tím, že devalvovala českou korunu, prakticky v dohledné době znemožnila takzvanou exit strategy, to jest přechod české koruny na euro,“ prohlásil prezident.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Upozornil, že by ČNB vstupem České republiky do eurozóny přišla o velkou část svých kompetencí ve prospěch Evropské centrální banky.

„Nemohu vyloučit, že kroky, které podnikla ČNB s devalvací české měny, mohou být motivovány snahou prodloužit interval, kdy Česká republika vstoupí do eurozóny, a tím si zachovat kompetence této instituce,“ uvedl.

Prezident to ve čtvrtek řekl po setkání se šéfem Českomoravské komory odborových svazů Josefem Středulou. Zopakoval tak svá slova, která pronesl už letos v březnu. Tehdy se ale týkala jen guvernéra ČNB Miroslava Singera. I jeho role by podle Zemana po přijetí eura oslabila. [celá zpráva]

Středula: Nepůjdeme s holým pozadím

Také Středula zkritizoval kroky ČNB: „Situaci považujeme za fatální,“ prohlásil s tím, že banka slíbila, že intervence přinese 30 tisíc pracovních míst. „Nevíme o žádné pracovní pozici, která by vznikla z tohoto zhoršení kurzu české koruny,“ uvedl a dodal: „Nechceme jít s holým pozadím do eurozóny.“

Devizové intervence kvůli hrozbě deflace spustila ČNB loni v listopadu. Bankovní rada koncem letošního července konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2016. [celá zpráva]

Zkritizovali služební zákon

Zástupci ČMKOS s prezidentem řešili také otázku služebního zákona. „Velice si vážím stanoviska vedení ČMKOS, která tento zákon označila za paskvil a za ústupek těm, kdo místo nezávislé a profesionální státní správy dávají přednost politickým trafikantům, to jest těm, kteří nejsou schopni vykonávat jakékoli odborné funkce, ale zato jsou schopni vykonávat dobře placené funkce bez jasně definované pracovní náplně,“ vyjádřil se na to konto prezident.

Zeman vyvrátil, že by neexistoval rozdíl mezi funkcí náměstka a poradce, jak to podle něj mylně uvedl poslanec Jan Chvojka. „Rád bych upozornil – a je to politická abeceda – že je dramatický rozdíl mezi poradcem a náměstkem. Poradce nerozhoduje o ničem, náměstek rozhoduje a nese osobní odpovědnost za svoje rozhodnutí,“ nechal se slyšet prezident.

„Obávám se jisté nákazy. Jednoho krásného dne, vážení kolegové, budeme mít vedle politických a odborných náměstků i politické a odborné ředitele sekcí, v další fázi budeme mít politické a odborné ředitele odborů. A až to klesne na úroveň prostých referentů, kde průměrná mzda je mírně nad průměrem národního hospodářství, tak teprve tam přestane zájem politických stran umístit své trafikanty do funkcí vedoucích orgánů státní správy,“ řekl Zeman.

Podle Středuly nejde autorům zákona o depolitizaci státní správy. Podle něj v rámci stávajícího znění zákona budou nově rozhodovat nikoli odborníci, ale politici. „Jestli někdo v tomhle případě prohrál, tak je to občan České republiky,“ řekl.

Zeman se bude chtít v příštích dnech sejít kvůli služebnímu zákonu s některými politiky. V nejbližší době má jít o místopředsedu Sněmovny Jana Bartoška, jenž ho o to sám požádal. Počátkem září by se o normě měl bavit také s premiérem Bohuslavem Sobotkou a později i s ministrem vnitra Milanem Chovancem.

Jen amatér mohl prosazovat sankce

Hlavním motivem setkání zástupců ČMKOS s prezidentem republiky byly sankce v rusko-ukrajinském konfliktu, které Zeman i Středula odsoudili. „Nejsem přesvědčen, že sankce a protisankce mohou vést k uklidnění rusko-ukrajinského konfliktu,“ zopakoval Zeman své dlouhodobě proklamované stanovisko.

Sankce podle něj mohou vést k eskalaci konfliktu a zároveň v nepřímém důsledku způsobit přetlak na trzích. Ten může podle něj například v České republice vyústit v miliardové ztráty a zejména ve ztrátu pracně budovaných obchodních kontaktů.

Podobný názor zastává i ČMKOS. „Sankce jsou podle mého názoru zbytečností,“ řekl Středula. „Jen amatér si mohl myslet, že sankce nebudou mít odpověď Ruské federace,“ dodal.