Řecko podle něj splnilo podmínky pro vyplacení dalších peněz tím, že modernizovalo veřejný sektor, změnilo právní systém a otevřelo cestu k privatizaci dvou vodárenských podniků.

Obří úvěr krizi nevyřešil

Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji státního bankrotu a muselo požádat o pomoc Evropsku unii a Mezinárodní měnový fond. Úvěr v objemu 110 miliard eur ale problémy země nevyřešil a Řecko muselo dostat druhý záchranný balík v objemu 130 miliard eur. Atény výměnou za pomoc zavedly masivní výdajové škrty, snížily důchody a mzdy a opakovaně zvýšily daně, což sráží ekonomiku a vyvolává protesty obyvatel.

Řecká ekonomika klesá již šest let za sebou a od roku 2008 oslabila zhruba o čtvrtinu.

Optimistická prognóza

Řecká centrální banka v úterý nicméně zlepšila prognózu ekonomického růstu země na letošní a příští rok. Letos má tamní ekonomika vykázat pokles o čtyři procenta, namísto doposud uváděných 4,6 procenta. Příští rok se má země po šesti letech dostat z recese a zaznamenat růst o 0,5 procenta.

Centrální banka ale podle agentury Reuters varovala, že rizikem pro ekonomické oživení je současné polarizované politické klima. Vyzvala proto politické strany, aby se pokusily najít společnou řeč, zaměřily se na to, jak dostat ekonomiku z krize, a přijaly reformy, které po Řecku požadují zahraniční věřitelé.

Politická nestabilita v Řecku by podle centrální banky mohla vyvrcholit v příštím roce. Řecko od ledna přebírá na půl roku předsednictví Evropské unie a v květnu se konají volby do Evropského parlamentu a místní volby.