Jak Lízal v online rozhovoru na serveru Patria uvedl, ČNB bude kurz držet poblíž 27 Kč/EUR nebo i mírně slabší.

„V Evropě se zpomaluje hospodářský růst, stále nejsou dořešeny problémy tamního bankovního sektoru, jih Evropy se stále potácí v problémech. ECB snižuje opět sazby, přesto dochází k trvalému poklesu cen v eurozóně. Přes importní ceny se výrazně prohlubují deflační tlaky,“ nechal se slyšet Lízal k možné změně kurzu.

Lízalovo vyjádření někteří analytici kritizovali. Mluvčí ČNB Marek Petruš upozornil, že s dosavadním postupem ČNB souhlasí Mezinárodní měnový fond (MMF) a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).

Šéf mise MMF v ČR Masanori Jošida ve stanovisku, které poskytla ČNB, uvedl, že v situaci, kdy hrozí dlouhotrvající a velké nedosahování inflačního cíle, by intervence měly být použity. MMF podle něj téma devizových intervencí s ČNB letos v květnu až červenci konzultoval.

OECD mimo jiné uvedla, že devizové intervence by měly pokračovat až do té doby, kdy inflace vzroste k hranici inflačního cíle a konvenční nástroje měnové politiky budou znovu účinné. "Takto jasně vyjádřený souhlas obou hlavních ekonomických institucí podle našeho názoru eliminuje obavy, že by krok ČNB mohl být vnímán jako zahájení nějaké ´měnové války´," uvedl mluvčí ČNB Petruš.

Zvyšuje se rozkolísanost

„Takovouto komunikaci považujeme za velmi nešťastnou,“ uvedl k Lízalovu vyjádření analytik Raiffeisenbank Václav Franče. Zbytečně prý totiž zvyšuje rozkolísanost na devizovém trhu a je podle něj v rozporu s tím, co prohlašovali členové bankovní rady, že exportéři mají nyní jistotu, že kurz se bude po delší období pohybovat okolo 27 Kč/EUR.

Lízalovo prohlášení také podle analytika Patria Finance Tomáše Vlka značně posiluje spekulace o zvýšení cíle, které se začaly objevovat už po překvapivě slabém HDP za třetí čtvrtletí.

„Zvyšování nejistoty o budoucí politice centrální banky s sebou nese vyšší volatilitu kurzu, který tak nezůstává usazen pevně na 27 korun za euro. Trochu se tím nabourává jeden z cílů, o kterém hovořil viceguvernér (Mojmír) Hampl, totiž přinést ekonomickým subjektům jistotu o tom, kde se kurz bude nacházet,“ upozornil.

Guvernér ČNB Miroslav Singer v neděli uvedl, že by ČNB během následujících 18 měsíců mohla znovu hýbat s kurzem koruny, pokud by intervence nepřinesly očekávané výsledky. [celá zpráva]

Hlavní přínos intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podnikatelů, prezident Miloš Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus. Naopak jej podpořil premiér v demisi Jiří Rusnok.

Nákup eur ve velkém

Lízal neuvedl konkrétní objemy korun, které ČNB použila na nákup eur, ale řekl, že v prvních dvou dnech bylo obchodování ČNB na trhu masivnější, než většina účastníků trhu asi očekávala. „Doufám, že to ale jasně ukázalo, že ČNB je schopná dostát svému závazku nepřipustit přílišné posílení kurzu koruny přes úroveň 27 Kč za euro,“ uvedl.

Doplnil, že za nově vydané koruny ČNB při intervencích koupila eura. Koruny přitom při nulových sazbách vytvořila bez jakýchkoli nákladů.

„Tyto nově vydávané koruny jsou vyměněny za eura a tato eura ČNB investuje do kvalitních cenných papírů, především vládních dluhopisů zemí, jako jsou Spojené státy, Německo, Švédsko, KanadaAustrálie. Za koruny, které jsme při intervencích vydali, se tedy zvýšily devizové rezervy a do devizových zásob ČNB získáme kvalitní zahraniční cenné papíry,“ doplnil.