Expertům není především jasné, kdo má začít více utrácet, když mzdy a platy již několik let reálně nerostly a od roku 2011 kupní síla obyvatel klesá. Většina domácností totiž neutrácí hlavně proto, že jen obtížně vyjde s penězi od výplaty k výplatě, nikoliv proto, že hromadí úspory.

„Podle statistiků má zhruba 40 procent domácností problém, jak vůbec vyjít se svými příjmy, a úspory netvoří. Patnáct procent domácností má vyšší výdaje než příjmy a žije z půjček a rezerv. Pro ně je tedy opatření ČNB naprosto bezvýznamné,“ řekl Právu ekonom Jaroslav Šulc.

 

FOTO: CVVM, Právo

Pak je zde podle Šulce skupina domácností, která má skutečně velké příjmy. Ty ale rovněž kroky ČNB nepodnítí k větším nákupům, protože nakupují stále stejně bez ohledu na vývoj cen.

Kdo bude nakupovat po vyprodání starých zásob?

Řadu lidí sice ČNB podle obchodníků skutečně vystrašila a ti se rozhodli nakoupit zboží z dovozu ještě za staré ceny, je však otázkou, kolik lidí se do obchodů po vyprázdnění skladů požene.

„Centrální banka se snaží podnítit nákupní horečku, když tak trochu naznačuje, že nepřipustí, aby bylo levněji. Z toho soudím, že má představu, že lidé mají volné peníze ve slamníku. To ale neodpovídá realitě. Platy klesají už několik let, mzdy výrazně nerostou. Lidé se možná vyděsí, začnou nakupovat, ale nikoli z nějakých skrytých rezerv, jen uspíší předvánoční nákupy,“ řekl Právu šéf analytického oddělení ČMKOS Martin Fassmann.

Díky zásahu ČNB bude mít práci zhruba 35 tisíc lidí, kteří by ji jinak ztratili Marek Petruš, mluvčí ČNB

ČNB však trvá na svém. Podle jejího mluvčího Marka Petruše je „na velkých, souhrnných makroekonomických číslech vidět, že úspory v ekonomice rostou“.

Pochybnosti mají i politici

„Lépe vydělávající lidé zřejmě nespěchají s nákupem zboží dlouhodobé spotřeby, pravděpodobně si zvykli, že ceny například pračky nebo auta klesají, a předpokládají, že tomu tak bude i nadále. A to jsou ty sebenaplňující se deflační tendence,“ řekl Právu Petruš.

Pochybnosti o tom ale mají i politici. „Nejsem optimista jako guvernér ČNB Miroslav Singer, pokud jde o dopady na posílení hospodářského růstu v příštím roce a také na zvýšení spotřeby domácností,“ řekl Právu předseda ČSSD Bohuslav Sobotka.

Důvodem, proč lidé nenakupují, není nízká inflace, ale spíše reálné problémy jejich domácností, zejména pokles reálných příjmů. Nečekám tedy, že intervence povede k nějakým masívním nákupům ze strany občanů,“ dodal Sobotka.

Rusnok ČNB chválí

Premiér v demisi Jiří Rusnok ale věří, že devizové intervence ČNB ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Intervence podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen.

Podle názoru některých odborníků by však za jeho vyjádřením mohl být zájem o angažmá v bankovní radě ČNB, v níž se začátkem příštího roku uvolní místo.

„Na naše firmy to momentálně nemá žádný dopad. Z dlouhodobého hlediska by to však bylo něco jiného. Záleželo by to na tom, zda ta či ona firma je na českých nebo dovozových surovinách. Obecně by toto opatření však ekonomicky mělo pomoci,“ řekl Právu ve středu v Olomouci šéf hnutí ANO a majitel Agrofertu Andrej Babiš.

Bude práce, tvrdí ČNB. Nebude, říkají firmy

„Hlavní přínos pro občany je ve větší jistotě udržení či nalezení nového zaměstnání,“ přispěchali centrální bankéři na začátku tohoto týdne s prohlášením po první vlně kritiky jejich rozhodnutí o intervenci proti koruně.

„Díky zásahu ČNB bude mít práci zhruba 35 tisíc lidí, kteří by ji jinak ztratili,“ reagoval pak na dotaz Práva Petruš s tím, že ekonomika v roce 2014 díky slabšímu kurzu koruny vzroste o 2,1 procenta.

Firmy ale podle zjištění Práva plánují v důsledku slabší koruny spíše propouštět. Zejména budou postiženy ty, které spotřebovávají suroviny nebo díly z dovozu. Velké firmy navíc zpravidla většinu svých tržeb zajišťují proti kurzovým výkyvům a na oslabení koruny v příštích měsících prakticky nic nevydělají.

„Pro firmu, jako je naše, představuje dlouhodobé oslabení koruny ztráty v řádu desítek miliónů korun. Za zboží platíme v dolarech a bude se teď přeceňovat,“ řekl Právu manažer z českého zastoupení americké společnosti, která v ČR provozuje přes čtyři desítky značkových prodejen s oděvy. K dolaru totiž česká měna kvůli zásahu ČNB rovněž oslabila o zhruba korunu na 20,20 Kč za dolar.

„Hlavní dopad to bude mít na střední firmy, které neexportují a naopak musí pro svoji výrobu stroje, suroviny, komponenty dovážet. Tyto firmy nová pracovní místa rozhodně nebudou tvořit,“ řekl Právu Šulc. Také upozornil na to, že odhad vyšší inflace zkomplikuje kolektivní vyjednávání. Zaměstnanci totiž budou požadovat vyšší mzdy, aby jimi pokryli vyšší životní náklady.

Podniky v nejistotě

Podniky se podle svých zástupců ocitly v nejistotě. „Není jistota, jak dlouho zásahy v tomto rozsahu budou trvat, každé jednání bankovní rady ČNB bude otázkou, jak rozhodne o dalším postupu – zmírnění či zastavení intervencí. Ani současné rozhodnutí nebylo příliš jasné,“ sdělil Právu analytik Svazu průmyslu a dopravy Bohuslav Čížek.

Podle Fassmanna je klíčovou otázkou porovnání nákladů a výnosů celé operace ČNB, zda se její efekt může projevit například v růstu nových pracovních míst.

„Mám o tom velké pochybnosti. Řada českých firem je provázaná se svými zahraničními matkami, jejichž strategie se rozhodně nebude řídit tím, že devalvuje česká měna,“ dodal.