Článek
„Pro většinu průmyslových podniků to bylo překvapení, protože ekonomika začala na podzim růst a očekávaly, že nastává konjunktura,“ uvedl Frolík. Připustil, že oslabení koruny po delší dobu v řádu let má z pohledu čistých exportérů pozitivní vliv.
Podle Frolíka je politika ČNB pro podniky málo čitelná a neumožňuje jim plánovat další kroky. Podnikatelé se také obávají, že po ukončení intervencí, když banka začne nakoupená eura opět prodávat, koruna naopak skokově posílí pod svou rovnovážnou úroveň, která je podle Frolíka kolem 25 Kč/EUR.
Druhý hostem pořadu byl viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Ten ohledně čtvrtečního devizového zásahu proti koruně vysvětlil, že centrální banka přistoupila k tomuto kroku, aby se zabránilo deflaci a pasti dluhové spirály, do níž by se Češi mohli dostat.
Pokud by totiž došlo k deflaci, a to navíc v prostředí nulových sazeb nastavených ČNB, lidé by neměli na splácení hypoték a následně by mohli zabřednout do deflační dluhové pasti.
Intervence v delším horizontu
Podle Tomšíka mohou intervence trvat i několik let. „Neočekávám, že by se v nejbližší době dokázaly natolik změnit strukturální charakteristiky české ekonomiky, aby to vygenerovalo nějaký inflační impuls a my bychom museli v následujících měsících tuto úroveň jakkoliv změnit,“ dodal.
Kvůli oslabení české měny o více než jednu korunu na 27 Kč/EUR nakoupila ČNB v řádu minut půl miliardy eur.
„Koruna tak zřejmě před sebou má delší období stability na úrovních kolem 27,00 Kč/EUR, podobně jako se před dvěma lety stabilizoval kurz švýcarského franku k euru,“ uvedl pro Novinky analytik Jiří Šimek ze společnosti Citfin.
Další oslabení koruny nicméně nepovažuje Šimek za příliš reálné. „Trh korunu ke slabším úrovním tlačit nebude, a že by ČNB posouvala cílový kurz ke slabším úrovním, je hodně málo pravděpodobné,“ dodal analytik.
