„Máme několik svědectví, že k výrobě elektřiny, která byla vykupovaná jako dotovaná energie z fotovoltaiky, byly používány generátory. Provozovatel ji tak vyrobil, a díky dotaci prodal se ziskem,“ řekl Právu mluvčí ERÚ Jiří Chvojka.

V Česku podle něj neexistuje povinnost mít takzvaná „zelená měřidla“, která měří množství elektřiny přicházející od výrobce do přenosové sítě.

„Kdyby hypoteticky všichni, kdo si naúčtovali výrobu nad 1200 hodin ročně, podváděli, získali by neoprávněně asi 180 miliónů korun ročně,“ dodal Chvojka. ERÚ podle Chvojky předal v této věci v polovině srpna podněty Státní energetické inspekci a vrchnímu státnímu zastupitelství.

Zemědělcům svítilo víc než v Barceloně

Podle mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Heleny Markusové dostali žalobci od ERÚ dva podněty, které se týkají dohromady dvaceti subjektů. „V současné době tyto materiály studujeme,“ řekla Markusová s tím, že policii zatím poznatky úřadu předány nebyly.

Někteří provozovatelé fotovol­taických elektráren uplatnili pro výrobu přes 3000 hodin ročně. To je podle údajů pražského Meteopressu ještě asi o pětinu více než ve slunečné Barceloně.

„Tyto údaje jsme zjistili u přibližně deseti subjektů, většinou šlo o menší výroby,“ uvedl Chvojka. Podle dobře informovaného zdroje Práva šlo o zemědělská družstva s pevnými instalacemi na střechách. Takové výrobny nemají například natáčecí panely nebo další technologie, které by umožňovaly výrobu elektřiny ze solárních panelů zvýšit.

Pro inspektory je klíčová hodnota 1200 hodin slunečního svitu ročně. Nad tímto limitem je prý 1574 výrobců.

„Bude velmi těžké zjistit, zda to bylo vykázáno podvodným způsobem. My netvrdíme, že všechny subjekty, které nám z analýzy vyšly, jsou podvodníci,“ uvedl Chvojka.

V ČR průměrný svit 1267 hodin ročně

Podle Dagmar Honsové z Meteopressu je v Česku sluneční svit necelých 1300 hodin ročně. „Jde o dvacetiletý průměr doby slunečního svitu v roce. Ale rozdíly v délce svitu jsou i na našem území poměrně dost velké,“ řekla Právu meteoroložka.

Z údajů, které Právu poskytla, vyplývá, že nejvíce svítí sluníčko na jihu Moravy, a to zhruba 1715 hodin v roce, naopak v Ústí nad Labem je to jen 1197 hodin v roce.

Rozdíly jsou i v měsících, kdy slunce svítí. Nejvíce je to v červenci a v srpnu, nejméně v lednu a v prosinci.

„Nejméně svítí slunce během celého roku na horách. Je zde více oblačnosti, častěji prší. Z dlouhodobých měření vyplývá, že v Česku svítí slunce nejvíce hodin na jižní Moravě. Ostatní lokality mají v průměru o více než 100 hodin slunečního svitu za rok méně,“ uvedla Honsová.

AliES: úřad vychází z chybných dat

Aliance pro energetickou soběstačnost (ALiES) však podezření ERÚ odmítá. „Energetický regulační úřad vytvořil nejspíše naprosto fiktivní kauzu s překročením doby slunečního svitu v roce. Přitom snadným dotazem na Českém hydrometeorologickém ústavu lze zjistit, že běžný počet slunečných hodin podle místa umístění elektrárny leží v intervalu 1200 až 1800 hodin za rok,“ uvedl ředitel AliES Martin Sedlák.

Aliance také zdůrazňuje, že solární panely mohou vyrábět elektřinu i při zatažené obloze, když k tomu využívají difuzní světlo. Skutečnou výrobu podle AliES také prověřují distribuční společnosti E.ON, ČEZ a PRE, které elektřinu ze solárních elektráren odebírají do svých sítí a nezávisle na výrobcích měří její objem.