V letech 2010–2014 Německo podle ministerstva ušetří na úrocích státních dluhopisů 40,9 miliardy eur. Německé cenné papíry platily v době krize za obzvlášť bezpečný „přístav“ pro uložení peněz a těšily se velké poptávce. Průměrně klesala úroveň úroků u každé nové emise o téměř jeden procentní bod, uvedl Der Spiegel.

Úspory na úrocích a neočekávaně vysoké výběry daní se také odrazily ve výrazně nižším zadlužování státu. V letech 2010–2012 si ministerstvo financí vzalo o zhruba 73 miliard eur (asi 1,9 biliónu korun) nových půjček méně, než původně zamýšlelo. To Německu snížilo náklady na správu jeho dluhu ve výši několika miliard eur.

Ministerstvo financí se podle Spiegelu snaží ze současných nízkých úroků u německých státních dluhopisů získat výhody pro státní rozpočet, co nejdéle to bude možné, a proto na trh umisťuje stále více papírů s dlouhou dobou splatnosti. Podíl dluhopisů splatných za méně než tři roky klesl od roku 2009 do roku 2012 ze 71 na 51 procent.

Proti německým úsporám na úrocích stojí podle ministerstva náklady vynaložené na krizi v eurozóně, které zatím dosáhly 599 miliard eur (zhruba 15,5 biliónu korun).

Řecko má úplně jiné starosti

Poněkud jiné starosti má například Řecko, které dostalo na boj s krizí od Evropské unieMezinárodního měnového fondu dva balíky pomoci v celkové sumě 240 miliard eur (zhruba 6,2 biliónu korun) a vyčerpalo z nich už asi 90 procent. Druhý program pomoci má skončit koncem roku 2014.

Výměnou za pomoc zavádí vláda výdajové škrty, snižuje důchody i mzdy a zvyšuje daně, což sráží ekonomiku, která je už šestým rokem v propadu. Míra nezaměstnanosti v Řecku se v květnu vyšplhala na rekordní maximum 27,6 procenta.