Plán počítá s tím, že náklady spojené se záchranou banky by měli jako první nést akcionáři, držitelé dluhopisů a vkladatelé s aktivy přes 100 000 eur v problémové bance.

„Poprvé jsme se dohodli na významném (procesu) bail-in, abychom chránili daňové poplatníky," uvedl podle agentury Reuters nizozemský ministr financí Jeroen Dijsselbloem. Odkázal se tak na název strategie, ve které musí investoři nést náklady na restrukturalizaci jako první.

Mechanismus řešení bankovních krizí je jednou ze součástí připravované bankovní unie. Nová pravidla pro „krizové řízení bankovních institucí“ mají po finanční krizi v roce 2008 především zajistit, aby v budoucnu mohly být banky v případě krachu uzavřeny podle jasně daných kritérií. Má se tím předejít panice na trzích a zajistit, aby náklady nenesly především státy, tedy daňoví poplatníci.

Země EU v letech 2008 až 2011 vydaly na záchranu bank asi třetinu evropského HDP, většinou ze státních fondů.