„Ekonomická situace se měsíc od měsíce zhoršuje, nezaměstnanost dosáhla takové úrovně, že dává příčinu k pochybnostem o fungování demokratických struktur,“ prohlásil Lafontaine, který ještě coby sociální demokrat zastával post spolkového ministra financí v letech 1998 a 1999.

V té době se netajil názory, že by EU měla sjednotit daňový systém a že spojená Evropa znamená konec národních států. Například v Británii si i přes své relativně krátké působení ve funkci vysloužil titul nejnebezpečnějšího muže Evropy.

Němci si ještě neuvědomili, že jižní Evropa, včetně Francie, bude dříve či později svou současnou mizérií dotlačena k protiútoku proti německé hegemonii.Oskar Lafontaine

Lafontaine podle svých slov původně společnou evropskou měnu, která byla zavedena 1. ledna 1999, podporoval, nicméně dnes již nevěří, že je udržitelná. „Naděje, že vytvořením eura si vynutíme racionální ekonomické chování na všech stranách, vyšly vniveč,“ domnívá se Lafontaine a dodává, že přimět Španělsko, Portugalsko a Řecko k devalvacím byla katastrofa.

„Němci si ještě neuvědomili, že jižní Evropa, včetně Francie, bude dříve či později svou současnou mizérií dotlačena k protiútoku proti německé hegemonii,“ řekl, přičemž spoluvinu za krizi přičítá německé praxi stlačování mezd za účelem zvýšení podílu exportu.

Kancléřka Angela Merkelová podle jeho slov bude muset procitnout ze svého „spánku spravedlivých“, až se země zmítané problémy sjednotí a prosadí změnu v krizové politice na úkor Německa.

Francie hlásí konec úsporám

Svou předpověď Lafontaine zveřejnil na webu své levicové parlamentní strany Die Linke, kterou založil po odchodu ze sociální demokracie. Že jeho slova mohou mít reálný základ, naznačil svým sobotním vyjádřením ministr financí Francie Pierre Moscovici. Ten vyhlásil konec úsporným opatřením a označil to za triumf francouzské politiky, což by mohlo zhoršit vztahy mezi PařížíBerlínem.

„Úsporám je konec. Toto je rozhodující obrat v historii EU od zavedení eura,“ řekl Moscovici v televizním rozhovoru. „Dogma úspor končí a je to vítězství francouzského úhlu pohledu,“ prohlásil.

Jeho výrok přichází poté, co FrancieŠpanělskoBruselu vyjednaly dva roky navíc ke stlačení deficitu veřejných rozpočtů pod tři procenta HDP, což je jedno z kritérií pro vstup do eurozóny. Triumfalistický tón, který francouzský ministr zvolil, by mohl vyvolat konflikt s německými zastánci tvrdé linie, podle nichž zvýhodňování některých členů povede k fiskálnímu chaosu.

Německý vicekancléř Philipp Rösler už o víkendu ostře vystartoval po Evropské komisi, když jí vyčetl nezodpovědnou sabotáž plánu utahování opasků.

Francouzko-německý svazek, který byl motorem EU po více než půlstoletí, je v současnosti oslaben. Ve Francii jsou u moci socialisté, kteří křesťanskodemokratickou kancléřku Merkelovou viní ze „sobecké neústupnosti“, když myslí jen na německé střadatele, vlastní obchodní bilanci a svůj vlastní volební úspěch.

Zda ovšem část EU opravdu opustí vizi úsporných opatření, nebo zda jde jen o vyhrocenou rétoriku, není úplně jasné. Moscovici minulý týden připustil, že úsporný rozpočet se vyhne jen dalším mimořádným škrtům, ale jinak musí vyrovnat výpadek daňových příjmů v důsledku recese.