"Lidé už se dívají na USA jinak, vidí USA jako mnohem konkurenceschopnější," uvedl odborník na energetiku Dan Yergin.

Kombinace dostupnosti obrovských zásob ropy a rozvoj alternativních zdrojů podle odborníků zajistí USA soběstačnost. V delším časovém horizontu pak americký ropný boom postihne členské státy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), protože pokles poptávky po ropě ze strany USA povede k poklesu její ceny. Výpadek totiž podle nových odhadů nevyrovná ani poptávka Indie a Číny, kde jsou patrné známky zpomalování ekonomického růstu.

Ztratí OPEC kontrolu?

"Dramatická expanze produkce ropy v USA by mohla zvýšit globální volnou kapacitu na víc než osm miliónů barelů denně. V takové situaci by OPEC mohl ztratit kontrolu a ceny ropy klesnou, možná ostře," uvádí prosincová zpráva think-tanku National Intelligence Council nazvaná "Globální trendy 2030".

Analytici předpovídají, že cena dražší ropy Brent by ze současných asi 110 dolarů za barel mohla klesnout na 90 až 70 dolarů. Mezinárodní měnový fond (MMF) varuje, že takový rychlý pokles ceny by zřejmě vyvolal v řadě zemí napětí a krizi. Mezi nejvíce ohrožené státy podle MMF patří Írán, Libye, Rusko, Irák, Jemen a Spojené arabské emiráty.

Možnost kontroly produkce, a tedy i cen ropy je pro OPEC podle analytiků omezená, protože na ropný trh znovu vstupuje Irák, který rychle obnovuje těžbu ropy a navyšuje svou těžbu o půl miliónu až téměř milión barelů ročně. Jedním z nejdůležitějších hráčů zůstává Saúdská Arábie, pro níž je podle analytiků minimální postačující cena pro naplnění rozpočtu 71 dolarů za barel.

Venezuela přijde o svou ropnou páku

Mezi prvními oběťmi americké produkce budou zřejmě Angola a Nigérie. Dovoz ropy z těchto afrických států do USA mezi lety 2007 a 2012 klesl na polovinu z 1,6 miliónů barelů na 700 tisíc. A dovoz lehké nigerijské ropy bude dál klesat. Očekává se také, že levnější těžba těžkých olejů v Kanadě by mohla kolem roku 2020 vytlačit z amerického trhu i venezuelskou ropu. Navíc se předpokládá ropný boom v Mexiku, které ještě nezačalo využívat své zásoby v pobřežních vodách Mexického zálivu.

Kromě ekonomických dopadů se nad důsledky změny rovnováhy zamýšlejí i diplomaté a politici. Například podle politologa Davida L. Phillipse z Kolumbijské univerzity už nebudou Spojené státy v pozici rukojmího režimů, které kontrolují strategické suroviny. Do očí bijícím příkladem byla podle něj Chávezova Venezuela, která ropou podporovala protiamerickou orientaci v jiných zemích regionu.

USA by rovněž mohly využít svou zvýšenou produkci zemního plynu k oslabení ruského monopolu v Evropě. Přinejmenším by to umožnilo vyjednat nižší ceny při jednáních s Gazpromem, který se už ostatně dostal pod tlak konkurence. Americká firma Cheniere Energy totiž minulý měsíc podepsala dohodu na 20 let na dovoz zkapalněného plynu s britskou společností, která tak bude zajišťovat vytápění téměř dvou miliónů domácností.