Článek
Míra deficitu příští rok by bylo vyšší, než se předpokládá u Řecka, tedy 6,3 procenta, a Španělska, které by jej mělo mít lehce pod šesti procenty. Ostrovní země se přitom s rekordním schodkem potýkala už ve fiskálním roce 2009/2010, kdy podíl dluhu na HDP dosáhl 11 procent.
Odhad banky Morgan Stanley vychází z toho, že navzdory snahám ministra financí George Osborna škrtat ukazují oficiální čísla z minulého týdne, že vládní výdaje za prvních pět měsíců fiskálního roku přesáhly stanovenou hranici o 25 procent. Vláda utratila 61,3 miliardy liber, což je o 26,7 procenta více než za stejné období předchozího fiskálního roku. Nárůst výdajů přitom měl být jen půlprocentní.
Ekonom Howard Archer z IHS Global Insight řekl k Osbornovu marnému úsilí škrtat: "Je pravděpodobné, že ve svém podzimním prohlášení uvede, že nebude schopen snížit procentuální zadlužení před rokem 2015/16."
Škrty a vyšší daně
Země se potýká s propadem ekonomiky už tři čtvrtletí v řadě, prudce klesá hlavně stavební sektor, ale také sektor služeb, který je pro ostrovní zemi velmi významný. Británii trápí velká nezaměstnanost, která přesahuje osm procent a je nejvyšší od roku 1995. Bez práce jsou především mladí lidé.
Problémy ale trvají už od roku 2009 a vláda Davida Camerona kromě škrtů rozjela programy na podporu ekonomiky, garantuje například úvěry malým a středním podnikům, investuje do zaměstnanosti mladých lidí a také do infrastruktury. To ale nebude mít přínos hned a zemi kromě problémů s deficity ohrožuje krize v eurozóně, kvůli níž se propadají vývozy. Cameron už oznámil, že úsporná opatření potrvají nejméně do roku 2020, původně měla trvat o pět let méně.
"Zažíváme jednu z nejdelších a nejhlubších recesí za několik desetiletí," řekl už v létě Cameron.
Že země nutně potřebuje zvýšit příjmy, ukázala i slova místopředsedy vlády Nicka Clegga, který na konferenci své strany v neděli řekl, že bude prosazovat zvýšení daní všem lidem, kteří vydělávají více než 50 500 liber ročně (asi 1,5 miliónu korun). To se týká asi deseti procent obyvatel. Clegg řekl, že konzervativní strana se změnami souhlasí.
Výhled ratingu negativní
Problémy Velké Británie s dluhy zmínila už na jaře agentura Fitch, když snížila zemi výhled ratingu na negativní. Rating stále nechala na nejvyšší úrovni AAA, ale varovala, že v řádu několika let by jej mohla snížit.
Celkové zadlužení Velké Británie je vyšší, než je průměr EU. V roce 2014 by se mělo podle předpokladů agentury Fitch vyšplhat na 94 procent HDP. Země však není členem eurozóny a ani neusiluje o to se jím stát.
Čas na "Plán C"
Ekonomové podle listu Daily Telegraph tvrdí, že by byl čas na "Plán C". Podle nich je nejhorší možnou variantou trvat na současných úsporných opatřeních bez snahy řešit růst zadlužení a riskovat porušení nejméně jednoho z fiskálních závazků.
Původní "Plán A" počítal se snížením deficitu především škrty a částečně i zvýšením daní. Osborne od toho ale podle listu Guardian upustil a soustředil se spíše na zvyšování daní, které měly pokrýt vyšší výdaje. Vybírat daně se ale nedaří podle představ.
Ministerstvo se brání, že vláda plní svůj rozpočtový plán. "V srpnu jsme utratili méně, než trhy čekaly, a výdaje jsou v mezích," uvedlo a zmínilo, že britský statistický úřad ohlásil, že deficit v letech 2011/12 byl o sedm miliard liber nižší, než se odhadovalo."
Plán C se sice rýsuje, politici se ale dohadují, v čem by měl spočívat. Konzervativec Osborne je pro škrty, liberální demokraté chtějí spíše investice především v podobě výstavby sociálního bydlení.