Stavba přišla na téměř 13 miliard korun, přičemž nebyla hrazena z evropských fondů. Veškeré peníze tak pocházejí z českých zdrojů. Přispěl i Jihomoravský kraj a město Brno. Od pátku se tedy výrazně zrychluje tranzitní doprava.

K optimálnímu stavu ještě zbývá rozšířit Žabovřeskou ulici až k ulici Hlinky podél výstaviště. Zatím je tento úsek jen dvouproudý a ve špičkách se tam doprava bude zahušťovat nezávisle na otevřených tunelech. Jak zaznělo ze slavnostní tribuny při otevření, stavět by se mohlo příští nebo přespříští rok. Po rozšíření Žabovřeské už bude plně propojen tranzit od silnice R43 od Svitav na dálnici D1.

Zpoždění kvůli stížnostem

Jihomoravský hejtman Michal Hašek (ČSSD) k tomu sdělil, že se vedení kraje bude snažit co nejdříve dotáhnout do konce zásady územního rozvoje, které byly letos v červnu zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu.

Pohled na žabovřeské ústí obou Královopolských tunelů.

Pohled na žabovřeské ústí obou Královopolských tunelů

FOTO: Jan Trojan, Právo

Jezdit se mělo oběma tunely původně už od loňského prosince, jenže Městský soud v Praze vyhověl stížnostem občanského sdružení Velký městský okruh Brno. Připomeňme, že si stěžovalo mimo jiné na nedostatečné odhlučnění stavby i následného automobilového provozu, ale i na arogantní jednání dnes již někdejšího vedení magistrátu. Nicméně pozdržení stavebních prací přišlo na 150 miliónů korun.

Dobeš držel kropenku

Na otevření dorazil i ministr dopravy Pavel Dobeš (LIDEM), který na tribunu pozval svého předchůdce Milana Šimonovského (KDU-ČSL). „Královopolské tunely jsem navrhoval již ve své diplomové práci v roce 1972,“ prohlásil exministr. Tunelům a jejich patronce sv. Barboře, jejíž soška zdobí žabovřeský vjezd, požehnal opat starobrněnského kláštera Lukáš Evžen Martinec. Kropenku mu při proslovu a modlitbě držel právě ministr Dobeš.

Oba tunely jsou vybaveny moderními bezpečnostními prvky, například čtyřiceti kamerami. Dále je k dispozici automaticky řízené odvětrávání s odsáváním znečištěného vzduchu a osvětlení, které lze měnit podle nejrůznějších podmínek. Dva dny před zprovozněním vyzkoušely bezpečnostní složky bezpečnost v tunelech.

ŘSD předražení odmítá

Královopolské tunely jsou čtvrtou stavbou Velkého městského okruhu. O jeho trase na radnici rozhodli již v roce 1994. Jako první část byl v letech 1996 až 1998 postaven Husovický tunel, v letech 2000 a 2002 navázala část okruhu v městské části Lesná, kudy se jede ke křižovatce před severním vjezdem do Královopolských tunelů. Do okruhu patří také mimoúrovňová křižovatka v Pisárkách a oba tunely spojující křižovatku s dálnicí D1.

Vedení Ředitelství silnic a dálnic odmítá kritiku za údajné předražení stavby. Navýšení proti původnímu rozpočtu odůvodňuje mimo jiné náklady na špičkovou techniku.