„Reálně nelze vyloučit jednotlivosti, kdy výplata dávky přesáhne zákonem stanovenou lhůtu. Těmto případům však věnujeme zvýšenou pozornost. Není žádný důvod k tomu, aby byli občané znepokojeni. Systém řádně funguje, 99,7 % dávek nemocenského pojištění vyplácíme do 30 dnů,“ sdělila v pátek Právu Jana Buraňová z oddělení komunikace České správy sociálního zabezpečení.

„Podle zákona se má nemocenská dávka vyplatit nejpozději ve lhůtě do jednoho měsíce následujícího po dni, v němž byl stanovený doklad pro nárok na výplatu dávky doručen správě sociálního zabezpečení. Ale to se ve výše uvedeném případě zjevně nestalo,“ řekl Právu právník z bezplatného poradenského portálu Poradnaveritele.cz Rostislav Kovář, který se s tímto případem Kateřiny P. podrobně seznámil.

Místně příslušná správa sociálního zabezpečení ženě pouze lakonicky sdělila, že důvodem tohoto zpoždění v délce 171 den, které nebýt jejích úspor ji mohlo uvrhnout do jí nezaviněných dluhů z včas nezaplacených složenek, byly personální změny na daném pracovišti.

„Předá-li nám žena své údaje, tak tento případ bezodkladně prošetříme. Případné obavy, že úřad bude lidem, kteří se otevřeně přihlásí ke svým nárokům, situaci ztěžovat, jsou neopodstatněné. Ze strany ČSSZ k těmto praktikám nedochází. V případě, že se na redakci Práva čtenáři s podobnou zkušeností s ČSSZ z posledních měsíců obrátí, předejte jim kontakt na mě a já urychleně zajistím prošetření jejich případu,“ napsala Právu Buraňová.

Žalovat stát je těžké 

Nejen sociálka, ale i další úřady, které dluží občanům peníze, riskují soud, jenž může skončit až exekucí. Po uplynutí měsíční lhůty lze zažalovat stát, stejně jako kteréhokoliv jiného dlužníka. Vymáhat lze i odškodnění za to, že jste kvůli neuhrazeným penězům od státu nemohli platit například nájem. Připravte se ale na těžký proces.

Určující pro podání žaloby, která může ve svém důsledku vést až k exekuci na stát, je datum předání peněžního lístku, od kterého se odvíjí i datum splatnosti pohledávky. „Žaloba by pak byla vedena proti ministerstvu práce a sociálních věcí,“ dodal Kovář.

Využít lze podle něho zákona o nesprávném úředním postupu. „Musíte být však schopni jednoznačně prokázat souvislost mezi vznikem škody a nedodržením termínu výplaty dávky. Jedná se o důkazně velmi složitý proces, protože budete muset prokázat, že jste učinili všechny možné kroky vedoucí k tomu, abyste tuto škodu odvrátili,“ dodal Kovář.

„Pokud by vám v důsledku průtahů s výplatou řádně přiznaných dávek vznikl například dluh na nájemném, nezbavíte se povinnosti nájemné uhradit, ale po jeho úhradě byste vůči státu mohli uplatnit nárok na náhradu škody v podobě vyměřeného poplatku z prodlení za období tohoto prodlení,“ potvrdil Právu hlavní právník Exekutorského úřadu Přerov Lukáš Jícha.

S exekucí u krku zaplatí i stát

Pokud byste se státem měli uzavřenu smlouvu o dílo, a úřad vám neplatil po lhůtě splatnosti, pak má stát postavení běžného smluvního partnera a uplatní se režim soukromého práva.

„Zhotovitel se může obrátit na soud s civilní žalobou na zaplacení. V případě, že soud rozhodne v jeho prospěch a stát nesplní soudem uloženou povinnost ani ve lhůtě uvedené v pravomocném rozhodnutí soudu, pak se rozhodnutí marným uplynutím lhůty k zaplacení stane vykonatelným exekučním titulem. Na jeho základě lze podat návrh na nařízení exekuce proti státu. Ten zpravidla po doručení výzvy exekutora plní dobrovolně v řádu několika dnů, aniž by exekuce musela být vykonána,“ uzavřel Jícha.