Článek
Možností, jak se bránit, přitom není mnoho. Pokud nejste spokojeni s chováním personálu v restauraci, na peníze zpět nárok nemáte. Zakoupené zboží sice můžete stejně jako u jiných nákupů na internetu vrátit do 14 dnů bez udání důvodu, ale třeba zájezdy s konkrétním datem odjezdu už bez stornopoplatku nevrátíte.
Množí se tak počet stížností zasílaných Sdružení ochrany spotřebitelů (SOS). „Každý měsíc řešíme desítky takových stížností a jejich počet stále roste. Očekáváme, že po Vánocích opět přibydou,“ řekl Právu mluvčí SOS Jan Votočka.
Propadlá dovolená
Většinou se podle něho řeší situace, kdy se prodá tak velké množství slevových kupónů, že obchodník nemá kapacitu všechny zájemce uspokojit. „Před časem si nám stěžovala paní s tím, že si koupila pobyt a snažila se jej rezervovat dva měsíce předem, ale už bylo plno, takže slevový kupón propadl,“ sdělil Právu Votočka.
Jeden ze čtenářů Práva zase nakoupil na slevovém serveru čtyřchodové menu pro dvě osoby v pražské restauraci Ceylon. Za voucher zaplatil 299 korun a chtěl si s předstihem zajistit rezervaci. Nepříjemně překvapen byl ale poté, co se ani na jedno ze tří uváděných telefonních čísel restaurace nebylo možné dovolat. Kontaktoval proto slevový server, který mu mailem sdělil, že se s restaurací soudí. Navrhl buď vrátit peníze po skončení soudního sporu, anebo možnost výběru jiné slevy v hodnotě voucheru.
Zákazníkům podle Votočky také často není poskytována taková kvalita a péče jako těm, kdo platí plnou cenu. „Hledí se na ně mnohdy jako na zákazníky druhé kategorie,“ uvedl.
Odpovědnost mají i servery
Slevové servery podle něho často odmítají při problémech odpovědnost a tvrdí, že jsou jen zprostředkovatelé a smlouva je uzavřena s koncovým poskytovatelem, tedy například restaurací. „To je sice pravda, ale server se nemůže zcela zbavit odpovědnosti. Pokud například inzeruje produkt, kdy je zřejmé, že jde o podvodné jednání, je odpovědnost i na něm,“ řekl.
Slevové servery se brání tím, že velká část stížností je od zákazníků, kterým voucher propadne, protože se snažili zajistit si třeba místo v restauraci na poslední chvíli a již pro ně nebylo volné místo. „Nejčastější jsou stížnosti u dodání zboží z e-shopů a u cestování a gastronomie,“ sdělil Právu Jan Husták, mediální zástupce společnosti Slevomat.
Podvody i u výprodejů
Problémy ale jsou i u právě probíhajících povánočních výprodejů v kamenných obchodech. Obchodníci stále často porušují zákony a zákazníky například špatně informují o nabízených slevách či používají klamavé a nekalé praktiky. Vyplývá to z kontrol České obchodní inspekce (ČOI), jejíž pracovníci nyní prověřují zimní výprodeje. Na přelomu loňského a letošního roku ČOI při kontrolách zimních slev zjistila závady u 40 procent prodejců.
„Ve třetím čtvrtletí jsme provedli přes 700 kontrol slev a akčních nabídek a ve více než třetině provozoven zjistili porušení některé z povinností stanovených platnými předpisy,“ řekl ČTK ústřední ředitel ČOI Jan Štěpánek.
Obchodníci letos při slevových akcích zejména neplnili informační povinnosti, neseznámili spotřebitele s cenou, nesprávně účtovali či používali nekalé a klamavé obchodní praktiky.
Obchodníci prý často přelepí původní cenovku novou tak, aby nebyla vidět. Spotřebitel poté nemá možnost porovnat starou a novou cenu, na což má ale právo. „Smyslem přelepení cenovky bývá porovnání cen znemožnit, protože nezřídka o žádnou slevu ve skutečnosti nejde a obě ceny jsou velmi podobné nebo i stejné,“ upozornilo SOS.
Slevové servery se v Česku staly hitem předloni na jaře a od té doby jim prudce rostou tržby. V roce 2010 obor slevových portálů vykázal tržby kolem 400 miliónů korun a za loňský rok by to už mohly být čtyři miliardy.