Optimisté jsou ve výrazné menšině. Zlepšení ekonomické situace země očekává v příštím roce pouze 12 % občanů, zlepšení situace své domácnosti dokonce jen osm procent lidí.
Vyplývá to z posledního průzkumu agentury STEM.

Švejnar: Vláda neumí vysvětlit smysl reforem

Podle ekonoma Jana Švejnara se na pesimismu podílí i skutečnost, že vláda nedokáže smysluplně vysvětlit efekt reforem, které mají sloužit nejen ke zlepšení veřejných financí, což je pro většinu lidí neosobní pojem, ale i ke zlepšení osobní situace lidí.

„Takhle vidí reformy jen tak, jako by jim někdo šátral stále hlouběji v kapsách,“ říká ekonom Jan Švejnar. Chybí vize, že všechna opatření mají směřovat k tomu, aby země byla konkurenceschopná, a tedy aby se zvyšovala i životní úroveň lidí, dodává.

K optimismu lidí nepřispívá ani to, že současný vládní kabinet od počátku jeho vlády provází jedna aféra za druhou.

Příklad v Německu

To, že se vládě příliš nedaří vysvětlovat efekty a smysl reforem, včetně reformy penzí, připustil i premiér Petr Nečas (ODS).

Podle ekonomických analytiků by si vláda mohla vzít inspiraci v sousedním Německu, kde se v padesátých letech podařilo spojit úsilí zaměstnavatelů, zaměstnanců i odborů při obnově válkou rozvrácené země, což vyústilo v tzv. hospodářský zázrak, tedy výrazný růst ekonomiky i osobního blahobytu obyvatel.