Laureát Nobelovy ceny za fyziku Robert Richardson z Cornell University varuje, že zásoby hélia, které se vytvářely na Zemi přes čtyři miliardy let, budou spotřebovány během jediné generace - tedy za 25 až 30 let.

Hlavní díl viny na vyčerpávání hélia má podle odborníků rozhodnutí americké vlády z roku 1996 (prezidentství Billa Clintona), které udělalo z hélia látku příliš levnou na to, aby se vyplatilo ji recyklovat. Jeho největší zásoba na světě - strategická rezerva u texaského Amarilla - musí být podle tehdy přijatého zákona vyprodána do roku 2015 bez ohledu na tržní cenu. Důvodem bylo to, aby se splatily náklady na vybudování těžebního komplexu. To ovšem zcela zdeformovalo cenu plynu.

Podzemní zásobárna u Amarilla v porézní hornině totiž představuje miliardu krychlových metrů hélia, což je polovina světových zásob. Obrovská zásobárna hélia, jako strategické látky, byla vybudována po první světové válce, kdy se héliem plnily vzducholodi. Po druhé světové válce se pak hélium začalo využívat k čištění paliva pro raketové motory balistických střel.

Nelze ho vyrobit uměle

Netečný plyn se používá také k ochlazování infračervených čidel nebo jaderných reaktorů. Jeho izotop helium-3 je pak součástí nadějného výzkumu vývoje fúzních reaktorů, které by vyráběly čistou energii po vzoru hvězd.

Hélium přitom vzniká pouze dvojím způsobem - nejvíce na Slunci při jaderné fúzi v nitru hvězdy a nebo pomalým radioaktivním rozkladem hornin i na Zemi. Neexistuje způsob, jak ho vyrobit uměle. Lidstvo ho získává jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu především na americkém jihozápadě.