Článek
V Caracasu a Brasílii jsou nová a rozšířená velvyslanectví, v La Pazu a Buenos Aires se vyučuje čínštině, čínští turisté jsou na Machu Picchu, rudé vlajky vlají na tankerech v Panamském průplavu. Prezident Chu Ťintchao se vydal do Brazílie, aby tam podepsal pětiletý strategický plán mezi Čínou a největší jihoamerickou ekonomikou.
Peking zajímá jen obchod… a ropa
Čína nahradila USA v roli největšího obchodního partnera Brazílie, což napodobuje i jinde v oblasti. Kdysi byla v Latinské Americe téměř neviditelná, zato nyní zde její obchod stoupl z 10 miliard v roce 2000 na více než sto miliard dolarů. Tamní politici natahují před čínskými delegacemi červené koberce a naskakují do letadel mířících do Pekingu, ale i do Kantonu a Šanghaje.
Zatímco Rusové upoutávají vysíláním vojenských lodí na návštěvu antiamerických představitelů typu venezuelského Huga Cháveze, ale mají potíže se sjednáváním hospodářských kontraktů, Číňané sázejí jen na obchod. Dovážejí sóju z Argentiny, měď z Chile, železnou rudu z Brazílie a zinek z Peru. Vyvážejí oblečení, auta a elektronické díly.
Takový obchod pomohl Latinské Americe přestát globální ekonomickou krizi. Existují však obavy z „neokoloniálního“ modelu, kdy místní komodity unikají do zahraničí, zatímco průmysl trpí levnými dovozy podněcovanými podhodnocenou čínskou měnou. Když Argentina obvinila Čínu z dumpingového zboží, Peking vycenil zuby a zakázal argentinský sójový olej – údajně z obav o nezávadnost výrobku.
Po zemětřesení v Číně prezident Chu zkrátil svůj pobyt v Brazílii a zrušil návštěvy Chile a Venezuely, kde měl podepsat ropný kontrakt. Prezident přijede jindy, pravil Chávez. Šéf Venezuely se označil za maoistu, ale to Číňany sotva vzrušuje. Zajímá je jen ropa, dodal The Guardian.